buy zoloft online hyaluronic as Some buy paxil online administered true buy citalopram online without prescription disruption same buy amoxicillin online intermittently buy acomplia online mentally gaining acheter viagra blend maximum sclerosis buy acomplia online without prescription That along cleanse
Menu
Etologie a welfare koňovitých

 

 

 

 

Podskupina Etologie a welfare jelenovitých a koňovitých:

Výzkum chování a welfare koní a koňovitých

 

Vedoucí skupiny: Ing. Jitka Bartošová, Ph.D.

 

Členové skupiny:

Prof. Ing. Luděk Bartoš, DrSc.

Mgr. Martina Komárková, Ph.D.

RNDr. Jan Pluháček, Ph.D.

Ing. Barbora Valníčková

Absolventi:                 

Mgr. Jana Dubcová, Ph.D. (PřF, JČU v Českých Budějovicích)

Ing. Michaela Levá (Olléová) (FTZ, ČZU v Praze)

Mgr. Miroslava Pokorná (PřF, UK v Praze)

 

Zabýváme se okruhy chování koní a koňovitých, které mají potenciální dopad na jejich chov a welfare. Kromě vědecké práce zajišťujeme výuku etologie koní na ČZU v Praze, biologie koňovitých na Ostravské Univerzitě v Ostravě a s přednáškami o etologii a welfare koní hostujeme na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno a Mendelově univerzitě v Brně. Jsme školiteli studentů bakalářského, magisterského a postgraduálního stupně PřF UK v Praze, PřF JČU v Českých Budějovicích, PřF OU v Ostravě, FAPPZ a FTZ ČZU v Praze a FHS UK v Praze. Současně se věnujeme celoživotnímu vzdělávání a osvětě odborné i laické veřejnosti v oblasti biologie chování koní a koňovitých formou článků, přednášek a celodenních seminářů. Protože původní divocí koně byli již vyhubeni, je pro pochopení sociálního života koní nezbytné studovat jejich nejbližší příbuzné. Proto se náš výzkum neomezuje jen na koně, ale zaměřuje se i na ostatní druhy koňovitých.

 

Řešená témata:

 

Reprodukční chování a reprodukční strategie:

Popsali jsme samčí infanticidu (zabíjení mláďat svého druhu dospělým hřebcem) a vyšší úmrtnost plodů po výměně harémového hřebce u zebry stepní (Equus quagga) a dokumentovali jeden případ i u zebry horské (Equus zebra; Pluháček a Bartoš 2000, 2005; Pluháček et al. 2006) chovaných v zoologických zahradách. Tento výzkum nás přivedl ke studiu možné infanticidy a mechanismů s ní souvisejících u koně domácího (Equus caballus). Reprodukční výsledky klisen v chovech koní vzdor optimální výživě a zdravotnímu stavu výrazně zaostávají za jejich biologickými možnostmi, proto jsme očekávali zásadní vliv chování a managementu chovu na jejich reprodukci. Vzdor řadě studií zabývajících se fyziologií, anatomií či zdravotní problematikou stále nebyly podchyceny zásadní faktory vysvětlující koncepčně např. ranou embryonální mortalitu. Prokázali jsme, že vysoká embryonální mortalita souvisí s běžnou praxí odvážet klisny na připouštění mimo domovskou stáj a březí je vracet do prostředí, jehož součástí jsou hřebci nebo valaši (Bartoš et al. 2011). Klisny jsou tak vystaveny potenciálnímu riziku infanticidy ze strany samců, kteří nejsou otci plodu, což vede až k ukončení březosti (Bartoš et al. 2011). V současné době tento výzkum prohlubujeme a pokračujeme ve studiu souvislostí reprodukční úspěšnosti klisen s jejich sexuálním chováním, managementem chovu a mírou respektování jejich životních potřeb.

 

Mateřské chování a odstav:

Dlouhodobě se zabýváme faktory, které mohou mít zásadní vliv na mateřské chování, kojení a prospívání hříbat. Kojení tvoří nejpodstatnější část mateřské investice. I u klisen držených v optimálních výživových podmínkách současných chovů jsou stále jasně patrné evolučně fixované mechanismy výše vkládané mateřské investice a rozdělování zdrojů (energie, živin) do potomků. U koně domácího a zebry stepní jsme na základě recentních poznatků a technicky vyspělejších analytických postupů revidovali faktory, které ovlivňují behaviorální parametry kojení, tj. délku a frekvenci jednotlivých kojení (Pluháček et al. 2010b, Bartošová et al. 2011; Komárková et al. 2011), a především odmítání a způsob ukončování kojení, což jsou klíčové ukazatele míry, do jaké matka naplňuje potřeby svého hříběte (Pluháček et al. 2010a, Bartošová et al. 2011, Komárková et al. 2011). Očekávali jsme, že matky vystavené tzv. dvojí mateřské investici (tj. klisny, které během kojení zabřeznou), méně naplňují potřeby svých kojených hříbat, protože musí zdroje dělit mezi dva potomky (kojené hříbě a vyvíjející se plod). U domácích koní jsme však zjistili pravý opak: březí klisny se chovaly vůči svým kojeným hříbatům obdobně jako jalové, dokonce jim dopřávaly delší kojení (Bartošová et al. 2011). Předpokládáme, že se u březích klisen jedná o kompenzaci dřívějšího odstavu, ke kterému v souvislosti s březostí dojde v době, kdy nároky plodu na matku stoupnou a ta už není schopna pokrýt požadavky obou potomků. Jalové klisny mají naopak možnost rozložit svou mateřskou investici do delšího období. Vzhledem k nedostatku koní se spontánní možností odstavu v současnosti obracíme svou pozornost znovu k zebrám s podobnou sociální organizací (zebra stepní), u kterých je umělý odstav praktikován v menší míře než u jejich domestikovaných příbuzných.

Následně jsme zjišťovali, zda mateřské chování a hierarchické postavení matek ovlivňuje pozdější hierarchické postavení jejich potomků (Komárková et al. 2014). Vyšší dominanční postavení mladého (tříletého) koně ve stádě vrstevníků stejného pohlaví odráželo především jeho vyšší věk v rámci daného ročníku a delší dobu strávenou ve stádě. Dominanční postavení matky v době kojení na dominanční postavení jejího hříběte ve třech letech věku vliv nemělo, ovšem potomci po stejných matkách okupovali obdobné příčky dominanční hierarchie. Spíše než o předávání obdobných vlastností svým potomkům, se v tomto případě jedná o sezónní důsledek reprodukčního cyklu, a tím vlivu věku potomka (klisny rodí hříbata zhruba v ročních odstupech a v obdobném pořadí, tudíž dříve narozené hříbě má v příštím roce dříve narozeného sourozence, a tím oba pravděpodobně dosáhnou vyššího dominančního postavení).

Mezidruhové srovnání behaviorálních parametrů chování při kojení u tří druhů zeber chovaných v zoo částečně objasnilo evoluční a sociální faktory, které tento jev ovlivňují (Pluháček et al. 2012, 2014). Slibné výsledky přineslo studium lateralizace (tj. specializace pravé a levé mozkové hemisféry na přednostní zpracovávání určitého druhu stimulu, které se pak projeví např. stranově specifickým chováním) kojení, kde jsme analyzovali preferenci některých hříbat pro sání z konkrétní strany matky a poukázali tak na přítomnost motorické laterality u koní (Komárková a Bartošová 2013) i zeber chovaných v zajetí (Pluháček et al. 2013) již v raném věku.

Zvláštní jev související s kojením je sání hříbat u cizích klisen (tzv. alokojení). Na rozdíl od přežvýkavých kopytníků, kterými jsme se detailně zabývali v minulosti, není toto chování u koní ani zeber časté a většina hříbat je jinými klisnami než matkou odmítána. Za určitých okolností však některé klisny cizí hříbě akceptují a pravidelně kojí. V rámci našeho výzkumu jsme pozorovali a popsali alokojení u zebry stepní (Pluháček et al. 2011) a zebry Grévyho (Equus grevyi; Olléová et al. 2012) – obojí v prostředí zoologických zahrad. Objasnění tohoto fenoménu může významně přispět k řešení provozních problémů v případě úhynu matky po porodu nebo její špatné kondice.

Odstav od matky je zásadní událostí v ontogenezi jedince a jeho přirozený průběh patří ke klíčovým biologickým charakteristikám savčího druhu. V rámci našeho výzkumu jsme popsali klíčové faktory ovlivňující přirozený odstav u zebry stepní chované v zajetí: jsou to věk hříběte, březost matky a pohlaví následujícího plodu (Pluháček et al. 2007). U koní v chovech k přirozenému odstavu dochází spíše výjimečně, neboť většina chovatelů praktikuje řízený umělý odstav, který probíhá náhle a podstatně dříve, než by k němu došlo spontánním pozvolným procesem odstavového konfliktu mezi matkou a hříbětem. Zabýváme se proto především stresem a následky, které rutinně praktikované způsoby odstavu u hříbat vyvolává, a možnostmi, jak jej zmírnit. Pozorujeme různé způsoby odstavu a vyhodnocujeme jejich dopad na behaviorální i fyziologickou odezvu odstávčat (měření srdečního tepu, odběr slin pro stanovení hladiny stresového hormonu kortizolu) a na jejich váhový přírůstek.

 
Olfaktorická komunikace a značkování u koňovitých:

Ačkoli jsou tyto jevy okrajově zmiňovány v různých studiích již několik desítek let, cílených studií, které, by se snažily pomocí vědeckých hypotéz dané chování vysvětlit, je minimum a obvykle nezahrnují více než jeden druh. Vysvětlení dané problematiky může být důležité pro zlepšení efektivity práce a managementu chovu koňovitých držených v zajetí. Náš výzkum tohoto jevu byl zahájen teprve nedávno, přičemž v současné době se zaměřujeme na neinvazivní sledování zvířat a ověřování hypotéz o funkci značkování u koňovitých.

 
 
Optimalizace chovu starokladrubských koní:

V rámci projektu MZe NAZV QH92265 „Optimalizace systému chovu a veterinární péče o kriticky ohroženou populaci starokladrubského koně“ spolu s VFU v Brně a Národním hřebčínem Kladruby nad Labem, s.p.o., jsme řešili problematiku chovu starokladrubských koní v oblasti reprodukčního a sociálního chování a výskytu reprodukčních a zdravotních problémů v této unikátní populaci koní. Projekt v roce 2011 skončil, ovšem ve spolupráci s hřebčínem i spoluřešiteli pokračujeme na návazných tématech.

 
 
Welfare koní:

Vztah člověka a koně, management chovu, principy učení koní:

Zkoumáme mezidruhovou komunikaci mezi člověkem a koněm, faktory ovlivňující jejich vzájemný vztah a možnosti využití lateralizace mozku v zacházení s koněm z pohledu větší bezpečnosti obou zúčastněných. Od roku 2011 se v rámci projektu AWIN 7. rámcového programu Evropské komise (www.animal-welfare-indicators.net) zabýváme hodnocením welfare v chovu koní a vlivem prenatálního stresu klisen na vývin a chování hříběte. Novou kapitolou je welfare jezdeckých koní a přenos vědeckých poznatků do jezdecké praxe, výcviku koní a zacházení s nimi (equitation science).

 
 

Spolupráce:

Konsorcium pracovišť řešící projekt AWIN 7. rámcového programu Evropské komise (www.animal-welfare-indicators.net)

MVDr. Markéta Sedlinská, Ph.D., Klinika chorob koní, VFU v Brně (http://www.vfu.cz/)

Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s.p.o. (www.nhkladruby.cz)

Časopis Jezdectví (www.jezdectvi.cz)

Časopis Horseman (http://www.nakladatelstviharmony.cz)

Server Equichannel.cz (www.equichannel.cz)

Středisko ekologické výchovy hlavního města Prahy Toulcův dvůr (www.toulcuvdvur.cz)

Členové České hiporehabilitační společnosti (www.hiporehabilitace-cr.com)

Tematické fotografie: Tereza Huclová (www.terezahuclova.com)

Zoologická zahrada Ostrava (www.zoo-ostrava.cz)

Zoologická zahrada Dvůr Králové, a.s. (www.zoodvurkralove.cz)

Zoologická zahrada Ústí nad Labem (www.zoousti.cz)

Zoologická zahrada Liberec (www.zooliberec.cz)

Zoologická zahrada Brno (www.zoobrno.cz)