buy zoloft online hyaluronic as Some buy paxil online administered true buy citalopram online without prescription disruption same buy amoxicillin online intermittently buy acomplia online mentally gaining acheter viagra blend maximum sclerosis buy acomplia online without prescription That along cleanse
Menu
Etologie a welfare skotu a prasat

Skupina Etologie a welfare skotu a prasat

Skupina Etologie a welfare skotu a prasat zkoumá chování hospodářských zvířat, zejména prasat a mléčného i masného skotu, a jeho souvislosti s životní pohodou (welfare), užitkovostí a zdravím hospodářských zvířat. Jádrem výzkumu jsou experimentální studie mateřského chování, agonistického chování, komunikace mezi zvířaty, hravého chování a ontogenetického vývoje chování. Na ně navazuje aplikovaný výzkum zaměřený na porovnávání variant ustájení a managementu v intenzivních chovech prasat a skotu a vývoj metod pro monitorování welfare. V našich výzkumech využíváme koncepcí a metod evoluční biologie a behaviorální ekologie (rodičovská investice, soupeření mezi sourozenci, teorie „čestné“ signalizace“ v komunikaci). Cílem výzkumu je podpořit rozvoj ekonomicky úspěšného a eticky přijatelného chovu prasat a skotu v České republice a Evropské unii a hledat schůdné cesty ke zlepšování životní pohody hospodářských zvířat. K uskutečnění tohoto cíle skupina intenzivně spolupracuje s významnými světovými a zejména evropskými univerzitami a výzkumnými institucemi.

Členové skupiny, Témata výzkumu, Zahraniční spolupráce, Řešené projekty, Zprávy v médiích, Publikace

 

Členové skupiny: <

Vědečtí pracovníci:    

Marek Špinka (vedoucí skupiny)
Gudrun Illmann
Radka Šárová
Richard Policht
Michala Melišová
Sébastien Goumon
Pavel Linhart

Ph.D studenti: 

Michaela Syrová
Katarína Bučková

Technici:               

Lydie Máchová (Větrovcová)
Iva Leszkowová

Úvod, Členové skupiny, Témata výzkumu, Zahraniční spolupráce, Řešené projekty, Zprávy v médiích, Publikace

 

Témata výzkumu: <

Etologie a welfare prasat

Etologie a welfare skotu

Obecná témata chování a welfare

Úvod, Členové skupiny, Témata výzkumu, Zahraniční spolupráce, Řešené projekty, Zprávy v médiích, Publikace

Etologie a welfare prasat

Přežívání, zdravý vývoj a růst selat jsou důležité z hlediska ekonomiky chovu (počet odstavených selat) i životní pohody – welfare (zajištění vyhovujících a důstojných podmínek z hlediska celkového zdraví a potřeb zvířat). Náš výzkum se zaměřuje na sociální (mateřské chování, sourozenecké vztahy a soupeření, agrese) a environmentální faktory (podmínky ustájení), které mohou ovlivňovat chování prasnic a selat, jejich přežívání a životní pohodu během celé laktace i po odstavu. (Zpět na Témata výzkumu)

Mateřské chování prasnic

Mateřské chování prasnic zahrnuje aktivitu a reaktivitu prasnic v souvislosti s rizikem zalehnutí selat, četnost a úspěšnost kojení, synchronizace kojení prasnic, kojení ve skupinovém ustájení apod.

Ukázali jsme, že mateřské chování prasnic prasete domácího se příliš se neliší od jejich divokých předků (Gustafsson et al 1999; Špinka et al 2000), což je v kontrastu s podstatnou změnou v životních podmínkách prasnic a selat v intenzivních systémech ustájení.

Omezení pohybu prasnice je jedním z průvodních jevů intenzifikace chovu prasat. Jedním z argumentů pro omezení pohybu prasnice je, že se tím zabrání zálehům selat. V kontrastu s touto představou jsme ukázali, že aktivní prasnice naopak zalehávají selata méně často (Valros et al 2003). Naše jiná studie ukazuje, že prasnice v klecích vykazují stejné množství fatálních zálehů selat jako prasnice, které jsou v kotci volně (Melišová et al. 2014).

Výrazným prvkem intenzivního chovu prasat je šlechtění na počet narozených selat. Početné vrhy ale mohou negativně ovlivňovat welfare selat. Naše studie ukazují, že velké vrhy s nízkým poměrem počtu struků vzhledem k počtu selat vykazují také vysokou míru postnatální mortality (např. Vasdal et al. 2011). Prasnice může zvýšit produkci mléka jen do omezené míry (Špinka et al 2011, Špinka et al. 1997), což nutně vede k vyšší kompetici mezi selaty o struky a o mléko, která může mít za následek vyloučení jednotlivých selat z kojení nebo ovlivnit úspěšnost kojení celého vrhu (Appleby et al. 1999) a negativně tak ovlivnit vývoj selat. (Zpět na Témata výzkumu)

Vliv chovného a sociálního prostředí kojených selat

Chovné prostředí (velikost kotce, podestýlka, volný pohyb prasnice, skupinové ustájení, stimulace hravého chování) má vliv na růst a mortalitu selat před odstavem a po odstavu, na schopnost selat vyrovnávání se s odstavem a na dlouhodobou schopnost prasat ve výkrmu odolávat sociálním a fyzickým stresům (odstav, míchání skupin, izolace, transport, porážka).

Naše studie ukazují, že stimulace hravého chování u vede ke snížení agresivity před odstavem i po odstavu. Hra v rané fázi vývoje selat rovněž ovlivňuje schopnost selat vyrovnat se stresovými situacemi v průběhu celého života (transport, porážka) (Chaloupková et al 2007a, Chaloupková et al. 2007b). (Zpět na Témata výzkumu)

 

Výzkum hlasové komunikace prasat

Prasata patří mezi hospodářská zvířata s nejrozvinutější hlasovou komunikací. Porozumění hlasové komunikaci prasat je tedy důležitou součástí k pochopení jejich biologie.

Příkladem může být "svolávací" volání, kterým prasnice dává najevo selatům přicházející ejekci mléka. Ukázali jsme, že akustický charakter "svolávacího" volání je pro prasnice specifický a stálý znak (Špinka et al 2002). Mimo svolání selat ke kojení také působí synchronizaci kojení a omezuje křížové sání selat u cizích matek (Maletínská a Špinka 2001, Illmann et al 2005).

Zpracovali jsme úplný hlasový repertoár selat a ukázali jsme, že selata disponují 5 základními typy hlasů (Tallet et al 2013).

Ukázali jsme, že hlasy selat nesou informace o emocionálním stavu, potřebách a identitě selat (Illmann et al. 2001, Illmann et al. 2013, Tallet et al. 2013) a že lidé dokáží tuto informaci v hlasech správně rozpoznat (Tallet et al 2010, Maruščáková et al 2015). Hlasy mají také důležitou funkci v sociálním životě.

Hlasy selat v rámci vrhu jsou si podobnější a prasnice svůj vrh podle hlasu rozpozná (Illmann et al 2002). Na tento výzkum jsme navázali a v rámci projektu GAČR zkoumáme příčiny (genetika, učení) a důsledky této individuální variability v hlasech prasat. (Zpět na Témata výzkumu)

 

Etologie a welfare skotu

Zkoumáme souvislosti mateřského a sociálního chování s podmínkami ustájení,životní pohodou (welfare), užitkovostí a zdravím mléčného i masného skotu. (Zpět na Témata výzkumu)

Mateřské chování skotu u masných krav

U masného skotu sledujeme mateřské chování, které je velice důležitým faktorem pro rozvoj mláděte. Kromě existence mateřského stylu u krav jsme také prokázali, že matky přizpůsobují mateřskou péči vlastní tělesné kondici a pohlaví a tělesné kondici mláděte (Stěhulová et al 2013). (Zpět na Témata výzkumu)

 

 

 

Vliv chovného prostředí telat mléčného skotu

V českých chovechvětšinou převažuje praxe oddělení telat od matky ihned po porodu a jejich následný individuální odchov do 8 týdnů věku. V našem výzkumu jsme se zaměřili na reakci matky na toto oddělení v různém věku telete (Stěhulová et al. 2008) a dále na studium raného ustájení telat (individuální a skupinové ustájení), kde jsme kromě jiného prokázali, že telata ve skupinovém ustájení mají vyšší přírůstky (Valníčková et al 2015, J Dairy Science, přijato k publikaci). (Zpět na Témata výzkumu)

 

 

 

Sociální chování krav

U dojných krav studujeme vliv přesunů dojnic mezi skupinami na jejich zdravotní stav a produkci a dále funkci sociálního olizování ve stádě. U masných krav jsme prokázali, že sociální hierarchie je především determinována věkem a hmotnost hraje pouze modifikační roli (Šárová et al. 2013).Sledovali jsme také skupinovou koordinaci pastevního chování v prostoru a čase, kde jsme zjistili, že na rozhodování o aktivitě skupiny se podílejí všechna zvířata, přičemž dominantní zvířata mají kvantitativně více vlivu (Šárová et al. 2007; Šárová et al 2010). V současné době také analyzujeme význam sociálního olizování ve stádě pomocí metody sociálních sítí. (Zpět na Témata výzkumu)

 

 

Hodnocení životní pohody (welfare) dojnic

V posledních letech se výrazně zvyšuje zájem veřejnosti o sledování životní pohody chovaných zvířat. Proto se také věnujeme hodnocení životní pohody (welfare) dojnic na produkčních farmách včetně hodnocení jejich zdravotního stavu, kvality prostředí a postojů farmářů k otázkám welfare, se zaměřením na kulhavost dojnic (Dembele et al. 2006; Šárová et al. 2011). (Zpět na Témata výzkumu)

 

 

 

 

Obecná témata chování a welfare      

Modelování skupinového chování

Společným jmenovatelem mnoha hospodářských druhů zvířat je, že žijí ve skupinách. Zajímá nás, jaké faktory napomáhají evoluci a udržení skupinového chování zvířat v čase a prostoru (synchronizace, koordinace, skupinové rozhodování a pohyb). Vytipované faktory ověřujeme na empirických modelech pastevního chování skotu a synchronizace kojení prasnic. Ukázali jsme, že evoluce specifického způsobu kojení u prasat by mohla být výsledkem silné selekce mezi vrhy (Dostálková et al 2002). V synchronizaci chování mezi páry se ve většině případů vyplácí uspíšit své chování v návaznosti na chování druhého bez nutnosti komunikace (Dostálková a Špinka 2007). Další práce dokládá, že synchronizace není obtížnější ve větších skupinách (Dostálková a Špinka 2010). (Zpět na Témata výzkumu)

 

Obecné otázky hravého chování

Věnujeme se ontogenezi a funkci hravého chování a jeho důsledkům pro zdravý vývoj jedince (Donaldson et al 2002, Šilerová et al 2010) a přehledový článek ukazuje, jak je hravé chování pro welfare důležité (Held a Špinka 2011). Jako modelové organismy hravého chování využíváme prasata, skot ale i primáty. Představili jsme hypotézu, že herní chování je adaptivní ve smyslu tréninku na nepředvídané události (Špinka et al. 2001), kterou jsme testovali v navazujících pracích (Petrů et al. 2008, Petrů et al 2009). (Zpět na Témata výzkumu)

Vnímání aspektů souvisejících s welfare hospodářských zvířat odbornou a laickou veřejností

Podíleli jsme se na přehledovém článku, který shrnul principy welfare v moderních produkčních systémech (Fraser et al. 2013). Další výzkumy, na kterých jsme se podíleli, překvapivě ukázaly, že obyvatelé Střední Evropy mají vysoký zájem o otázky welfare (Phillips et al 2012), ale navzdory této poptávce není otázkám welfare zvířat věnován ve vysokoškolské výuce takový prostor jako v severozápadní Evropě (Illmann et al 2014). Naše výzkumy ukazují, že pro lidi je snadné vnímat vyladění zvířat, protože se zvířaty sdílíme společné principy komunikace. Např. i laici bez jakékoliv zkušenosti s prasaty dokáží rozpoznat situaci a emocionální stav, ve kterém se prase nachází jen na základě jeho hlasů (Tallet et al 2010). (Zpět na Témata výzkumu)

Sociální rozměr emocí u zvířat

Sociální rozměr emocí u zvířat spočívá v tom, že emocionální stav jednoho nebo několika individuálních zvířat má tendenci ve skupině negativně nebo pozitivně ovlivňovat iemocionální stav ostatních zvířat. Na tento aspekt upozorňujeme v nedávném přehledovém článku (Špinka 2012) a věnujeme se v současnosti jeho výzkumu. (Zpět na Témata výzkumu)

Úvod, Členové skupiny, Témata výzkumu, Zahraniční spolupráce, Řešené projekty, Zprávy v médiích, Publikace

 

Zahraniční spolupráce: <

Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. byl od března 2011 do února 2014 koordinátorem mezinárodního projektu AWARE, který byl financován 7. rámcovým programem Evropské Komise. Cílem tohoto projektu bylo podpořit výzkum a vzdělávání zaměřující se na dobrou životní pohodu hospodářských zvířat a také na implementaci nových poznatků v praxi, a to především v nových, kandidátských a přidružených zemích EU ve střední a jihovýchodní Evropě. Na projektu AWARE se podílel tým lidí ze 14 evropských univerzit a vědeckých institucí.

Skupina je partnerem v konsorciu CORE Organic II (http://www.coreorganic2.org), s cílem monitorovat zdraví, welfare a ekologické dopady různých typů ustájení prasat na ekologických farmách v osmi evropských zemích.

Skupina je partnerem v projektu DG SANCO EUWelNet (http://www.euwelnet.eu ) s cílem ustanovit síť evropských odborných pracovišť zajišťujících efektivní a ekonomické uskutečňování celoevropských opatření v oblasti pohody (welfare) zvířat.

Skupina je partnerem v konsorciu WelfareQualityNetwork (http://www.welfarequalitynetwork.net/network ), které vyvíjí a ověřuje objektivní systém hodnocení životní pohody hospodářských zvířat - WelfareQuality® protokoly.

Jednotlivě také spolupracujeme s význačnými zahraničními osobnostmi:

Christoph Winckler, Universität für Bodenkultur, Wien, Rakousko
Suzanne Held, University of Bristol, Velká Británie
Céline Tallet, INRA, Saint Gilles, Francie
Sabine Dippel, FLI, Institut für Tierschutz und Tierhaltung, Celle, Německo
Marina von Keyserlingk, University of British Columbia, Vancouver, Kanada
Linda Keeling, SLU, Švédsko
Inger Lise Andersen, University of Life Sciences, Aas, Norsko
Lene Juul Pedersen, Jens Malkvist, Research Centre Foulum, Dánsko
Anne Valros, University of Helsinky, Finsko
Kurt Hammerschmidt, Deutsches Primaten zentrum, Göttingen, Německo
David Reby, Sussex University, Brighton, Velká Británie

Úvod, Členové skupiny, Témata výzkumu, Zahraniční spolupráce, Řešené projekty, Zprávy v médiích, Publikace

 

Řešené projekty <

Běžící projekty:

  • GAČR 14-27925S Ontogenetická a sociální determinace hlasové individuality prasat, 2014-2016, řešitel: Marek Špinka

Ukončené projekty (2010-2014):

  • GAČR P505/10/141 Kódování a dekódování emocí v hlasech mláďat dvou druhů savců, 2010-2013, řešitel: Marek Špinka (VÚŽV), spoluřešitel: Jitka Lindová (Fakulta humanitních studií, UK)

Úvod, Členové skupiny, Témata výzkumu, Zahraniční spolupráce, Řešené projekty, Zprávy v médiích, Publikace

 

Zprávy v médiích <

Úvod, Členové skupiny, Témata výzkumu, Zahraniční spolupráce, Řešené projekty, Zprávy v médiích, Publikace

 

Recenzované články, monografie a kapitoly v monografiích (2011-2015) <

2015

Cinková, I., & Policht, R. (2015). Discrimination of familiarity and sex from chemical cues in the dung by wild southern white rhinoceros. Anim Cogn, 18(1), 385-392. http://dx.doi.org/10.1007/s10071-014-0810-8

Cinková, I., & Policht, R. (2015). Sex and species recognition by wild male southern white rhinoceros using contact pant calls. Anim Cogn. http://dx.doi.org/10.1007/s10071-015-0940-7

Gutmann, A., Winckler, C., & Špinka, M. (2015). Long-term familiarity creates preferred social partners in dairy cows. Applied Animal Behaviour Science, 169, 1-8. http://dx.doi.org/10.1016/j.applanim.2015.05.007

Illmann, G., Chaloupkova, H., & Neuhauserova, K. (2015). Effect of pre- and post-partum sow activity on maternal behaviour and piglet weight gain 24 h after birth. Applied Animal Behaviour Science, 163, 80-88. http://dx.doi.org/10.1016/j.applanim.2014.11.011

Jaška, P., Linhart, P., & Fuchs, R. (2015). Neighbour recognition in two sister songbird species with a simple and complex repertoire - a playback study. Journal of Avian Biology, 46(2), 151-158. http://dx.doi.org/10.1111/Jav.00482

Lindová, J., Špinka, M., & Nováková, L. (2015). Decoding of baby calls: can adult humans identify the eliciting situation from emotional vocalizations of preverbal infants? PLoS One, 10(4), e0124317. http://dx.doi.org/10.1371/journal.pone.0124317

Linhart, P., & Fuchs, R. (2015). Song pitch indicates body size and correlates with males' response to playback in a songbird. Animal Behaviour, 103, 91-98. http://dx.doi.org/10.1016/j.anbehav.2015.01.038

Linhart, P., Ratcliffe, V. F., Reby, D., & Špinka, M. (2015). Expression of Emotional Arousal in Two Different Piglet Call Types. PLoS One, 10(8), e0135414. http://dx.doi.org/10.1371/journal.pone.0135414

Maruščáková, I. L., Linhart, P., Ratcliffe, V. F., Tallet, C., Reby, D., & Špinka, M. (2015). Humans (Homo sapiens) judge the emotional content of piglet (Sus scrofa domestica) calls based on simple acoustic parameters, not personality, empathy, nor attitude toward animals. Journal of Comparative Psychology, 129(2), 121-131. http://dx.doi.org/10.1037/a0038870

Němec, M. S., M.; Dokoupilová, L.; Veselý, P.; Šmilauer, P.; Landová, E.; Lišková, S.; Fuchs, R. (2015). Surface texture and priming play important roles in predator recognition by the red-backed shrike in field experiments. Animal Cognition, 18, 259-268. http://dx.doi.org/10.1007/s10071-014-0796-2

Ptáček, L., Machlica, L., Linhart, P., Jaška, P., & Müller, L. (2015 in press). Automatic recognition of bird individuals on an open set using as-is recordings. Bioacoustics. http://dx.doi.org/10.1080/09524622.2015.1089524

Špinka, M., & Illmann, G. (2015). Nursing behavior. In C. Farmer (Ed.), The Gestating and Lactating Sow (pp. 297-317): Wageningen Academic Publishers.

Špinka, M., Palečková, M., & Řeháková, M. (2015 in press). Metacommunication in social play: the meaning of aggression-like elements is modified by place faces in Hanuman langurs (Semnopithecus entellus). Behaviour. http://dx.doi.org/10.1163/1568539X-00003327 

Valníčková, B., Stěhulová, I., Šárová, R., & Špinka, M. (2015). The effect of age at separation from the dam and presence of social companions on play behavior and weight gain in dairy calves. Journal of Dairy Science, 98(8), 5545-5556. http://dx.doi.org/10.3168/jds.2014-9109

Valníčková, B., & Šárová, R. (2015). Tepelný stres v období stání na sucho. Náš chov, 75(5), 69-71.

Valníčková, B., & Šárová, R. (2015 ). Stabilní sociální prostředí dojnic přispívá k úspěchu chovu. Náš chov, 9, 54-55.

Wulbers-Mindermann, M., Berg, C., Illmann, G., Baulain, U., & Algers, B. (2015). The effect of farrowing environment and previous experience on the maternal behaviour of sows in indoor pens and outdoor huts. Animal, 9(4), 669-676. http://dx.doi.org/10.1017/S1751731114003036

 

2014

Bozděchová, B. , Illmann, G., Andersen, IL. , Haman, J., & Ehrlenbruch, R. . (2014). Litter competition during nursings and its effect on sowresponse on Day 2 postpartum. Applied Animal Behaviour Science, 150 9-16. doi: http://dx.doi.org/10.1016/j.applanim.2013.10.006

Goumon, S., & Špinka, M. (2014). Znalost chování usnadňuje přesuny prasat. Náš chov, 2014(6), 54-55.

Illmann, G. , Keeling, K. , Melišová, M. , Šimečková, M. , Ilieski, V. , Winckler, C., . . . Špinka, M. (2014). Mapping farm animal welfare education at unversity level in Europe. Animal Welfare, 23(4), 401-410. doi: http://dx.doi.org/10.7120/09627286.23.4.401

Melišová, M., Illmann, G., & Chaloupková, H. (2014). Ustájení prasnic - výhled do budoucna. Náš chov, 6, 45-46.

Melišová, M., Illmann, G., Chaloupková, H., & Bozděchová, B. (2014). Sow postural changes, responsiveness to piglet screams, and their impact on piglet mortality in pens and crates. J Anim Sci, 92(7), 3064-3072. doi: http://dx.doi.org/10.2527/jas.2013-7340

 

2013

Fraser, D., Duncan, I.J.H., Edwards, S.A., Grandin, T., Gregory, N.G., Guyonnet, V., . . . Whey, R.H. (2013). The Welfare of Animals in Production Systems: General Principles and the Scientific Study of Animal Welfare. The Veterinary Journal, 198, 19-27. doi: http://dx.doi.org/10.1016/j.tvjl.2013.06.028

Holečková, S., Policht, R., & Polichtová, D. . (2013). Multivariate discrimination of Czech autochthonous horses. Agricultura tropica et subtropica, 46(3), 86-90.

Illmann, G., Hammerschmidt, H., Špinka, M., & Tallet, C. (2013). Calling by domestic piglets during simulated crushing and isolation: signal of need? Plos One, 8 (12), e83529. doi: http://dx.doi.org/10.1371/journal.pone.0083529

Linhart, Pavel, Jaška, Pavel, Petrusková, Tereza, Petrusek, Adam, & Fuchs, Roman. (2013). Being angry, singing fast? Signalling of aggressive motivation by syllable rate in a songbird with slow song. Behavioural Processes, 100, 139-145. doi: http://dx.doi.org/10.1016/j.beproc.2013.06.012

Šárová, R., Špinka, M., Stěhulová, I., Ceacero, F., Šimečková, M., & Kotrba, R. (2013). Pay respect to the elders: age, more than body mass, determines dominance in female beef cattle. Animal Behaviour, 86(6), 1315-1323. doi: http://dx.doi.org/10.1016/j.anbehav.2013.10.002

Šilerová, J., Špinka, M., & Neuhauserová, K. (2013). Nursing behaviour in lactating sows kept in isolation, in acoustic and visual contact. Applied Animal Behaviour Science, 143, 40-45. doi: http://dx.doi.org/10.1016/j.applanim.2012.12.002

Stěhulová, I., Špinka, M., Šárová, R., Máchová, L., Kněz, R., & Firla, P. (2013). Maternal behaviour in beef cows is individually consistent and sensitive to cow body condition, calf sex and weight. Applied Animal Behaviour Science, 144, 89-97. doi: http://dx.doi.org/10.1016/j.applanim.2013.01.003

Tallet, C., Linhart, P., Policht, R., Hammerschmidt, K., Šimeček, P., Kratinová, P., & Špinka, M. (2013). Encoding of situations in the vocal repertoire of piglets (Sus scrofa): a comparison of discrete and graded classifications. PLoS ONE, 8(8), e71841. doi: http://dx.doi.org/10.1371/journal.pone.0071841

 

2012

Illmannova, G., & Chaloupková, H. (2012). Skupinové ustájení březích prasnic z pohledu chování a welfare: problémy a řešení. Veterinářství, 62(7), 417-419.

Linhart, P., Fuchs, R., Poláková, S., & Slabbekoorn, H. (2012). Once bitten twice shy: long‐term behavioural changes caused by trapping experience in willow warblers Phylloscopus trochilus. Journal of Avian Biology, 43(2), 186-192. doi: http://dx.doi.org/10.1111/j.1600-048X.2012.05580.x

Linhart, P., Slabbekoorn, H., & Fuchs, R. (2012). The communicative significance of song frequency and song length in territorial chiffchaffs. Behavioral Ecology, 23(6), 1338-1347. doi: http://dx.doi.org/10.1093/beheco/ars127

Melišová, M., Illmannova, G., & Chaloupková, H. (2012). Ustájení prasnic během laktace: welfare prasnic a mortalita selat. . Veterinářství, 62(7), 417-419.

Neuhauserová, K., Illmannova, G., Chaloupková, H., & Šimečková, M. (2012). Is pre-partum nesting an early indicator of maternal behaviour and piglet production 24 h after birth? Applied Animal Behaviour Science, submission.

Phillips, C., Itmirli, S., Aldavood, J., Alonso, M., Choe, B., Hanion, A., . . . Rehn, T. (2012). Students' attitudes to animal welfare and rights in Europe and Asia. Animal Welfare, 21, 87-100.

Řeháková-Petrů, Milada, Policht, Richard, & Peške, Lubomír. (2012). Acoustic Repertoire of the Philippine Tarsier (Tarsius syrichta fraterculus) and Individual Variation of Long-Distance Calls. International Journal of Zoology, 2012, 1-10. doi: http://dx.doi.org/10.1155/2012/602401

Schneiderová, I., & Policht, R. (2012). Acoustic analysis of alarm calls of the European ground squirrel (Spermophilus citellus) and the Taurus ground squirrel (S. taurensis) (Mammalia: Sciuridae). Zoologischer Anzeiger, 251(2), 139-146. doi: http://dx.doi.org/10.1016/j.jcz.2011.07.005

Schneiderová, I., & Policht, R. (2012). Acoustic analysis of the alarm call of the Anatolian ground squirrel Spermophilus xanthoprymnus: a description and comparison with alarm calls of the Taurus S. taurensis and European S. citellus ground squirrels. Naturwissenschaften, 99(1), 55-64. doi: http://dx.doi.org/10.1007/s00114-011-0870-4

Špinka, M. (2012). Social dimension of emotions and its implication for animal welfare. Applied Animal Behaviour Science, 138, 170-181. doi: http://dx.doi.org/10.1016/j.applanim.2012.02.005

Špinka, M. (2012). Welfare hospodářských zvířat: význam, vymezení, měření. Veterinářství(7), 406-409.

Stěhulová, I., & Šárová, R. (2012). Kulhavost - významný faktor ovlivňující životní pohodu mléčného skotu. Veterinářství(62), 414-416.

Urban, J., Illmannová, G., & Šilerová, J. (2012). Výzkumný projekt ProPIG. Bio měsíčník, 10, 17-18.

 

2011

Chaloupková, H., Illmann, G., Neuhauserová, K., Šimečková, M., & Kratinová, P. (2011). The effect of nesting material on the nest-building and maternal behavior of domestic sows and piglet production. Journal of Animal Science, 89, 531-537.

Hejcmanová, P., Vymyslická, P., Koláčková, K., Antonínová, M., Havlíková, B., Stejskalová, M., . . . Hejcman, M. (2011). Suckling behavior of eland antelopes (Taurotragus spp.) under semi-captive and farm conditions. Journal of Ethology, 29(1), 161-168. doi: http://dx.doi.org/10.1007/s10164-010-0241-1

Held, S.D.E., & Špinka, M. (2011). Animal play and animal welfare. Animal Behaviour, 81(5), 891-899. doi: http://dx.doi.org/10.1016/j.anbehav.2011.01.007

Melišová, M., Illmann, G., Andersen, IL., Vasdal, G., & Haman, J. (2011). Can sow pre-lying communication or good piglet condition prevent piglets from getting crushed? Applied Animal Behaviour Science, 134, 121-129.

Policht, R., Karadzos, A., & Frynta, D. (2011). Comparative analysis of long-range calls in equid stallions (Equidae): are acoustic parameters related to social organization? African Zoology, 46(1), 18-26.

Šárová, R., Stěhulová, I., Kratinová, P., Firla, P., & Špinka, M. (2011). Farm managers underestimate lameness prevalence in Czech dairy herds. Animal Welfare, 20, 201-204.

Špinka, M., Illmann, G., Haman, J., Šimeček, P., & Šilerová, J. (2011). Milk ejection solicitations and non-nutritive nursings: an honest signaling system of need in domestic pigs? Behavioral Ecology and Sociobiology, 65(7), 1447-1457.  doi: http://dx.doi.org/10.1007/s00265-011-1155-9

Špinka, M., & Wemelsfelder, F. (2011). Environmental  Challenge and Animal Agency. In M. C. Appleby, J. Mench, A. Olsson & B. O. Hughes (Eds.), Animal Welfare (pp. 27-43). Wallingford: CABI International.

Vasdal, G., Ostensen, I. , Melišová, M., Bozděchová, B., Illmann, G., & Andersen, I. L. (2011). Management routines at the time of farrowing—effects on teat success and postnatal piglet mortality from loose housed sows. Livestock Science, 136(1-2), 225-231.

 

 

Úvod, Členové skupiny, Témata výzkumu, Zahraniční spolupráce, Řešené projekty, Zprávy v médiích, Publikace