Inbriding a vliv příbuznosti na užitkovost přeštického plemene

KRUPA, Emil, KRUPOVÁ, Zuzana a ŽÁKOVÁ, Eliška. Inbriding a vliv příbuznosti na užitkovost přeštického plemene. Náš chov, 2019, roč. 79(5), s. 77-80. ISSN 0027-8068.
Kateg. publikaceČlánky v odborných časopisech
Interní odkaz19055.pdf
Abstrakt

Na základě dostupných rodokmenových údajů byl proveden rozbor populace přeštického černostrakatého plemene. Byly spočteny základní populační parametry charakterizující genetickou variabilitu populace. Pro oddělení účinku inbridingu v průběhu posledních generací ve srovnání s účinky, které se vyvinuly během vzdálenější minulosti, byl celkový inbriding rozdělen na nový, dosažený v posledních čtyřech letech a starý inbriding. Kromě vlivu koeficientu inbridingu jedince byl hodnocen i vliv inbridingu ze strany otce a matky. Následně byl sledován vliv inbridingu, resp. inbrední deprese, na dosahovanou užitkovost znaků: celkový přírůstek zvířat (Prir), podíl libového masa (LM), výška špeku (Špek), počet všech narozených selat (SV), počet živě narozených selat (SŽ), počet dochovaných selat (SD) a mezidobí (MD). Maximální počet známých předků byl 14 generací. V průměru měla všechna zvířata známé předky do páté generace. Průměrný celkový inbriding byl 4,41 % s průměrným nárůstem mezi posledními generacemi až o 1,58 %. Koeficient ibridingu v posledních letech kontinuálně narůstá s vyšším podílem inbridingu získaného za poslední čtyři generace. Vliv inbridingu byl na sledované znaky statisticky průkazný, ale nízký. Vyšší vliv byl zaznamenán u reprodukčních znaků (zejména mezidobí a všech narozených selat). Korelační koeficient mezi novým a starým inbridingem byl 31 %.

ProjektOptimalizace Českého národního programu pro šlechtění prasat se zvláštním ohledem na funkční a reprodukční znaky, Rozvoj hospodářských zvířat v multifunkčním zemědělství
OdděleníGenetika a šlechtění hospodářských zvířat