Systémy ustájení pro slepice nosného typu ovlivňují nejen užitkovost slepic, ale i kvalitu snesených vajec a pravděpodobně budou mít vliv na jejich skladovatelnost. Cílem práce bylo zhodnocení změn v kvalitě vajec z obohacených klecí a výběhového chovu během 21 dnů skladování. Vejce pro stanovení technologické hodnoty byla sbírána mezi 20. a 60. týdnem věku slepic ve 28 denním intervalu. Hmotnost vejce, kvalitativní ukazatele bílku a žloutku byly sledovány u vajec čerstvých a skladovaných 2, 7, 14 a 21 dnů. Uskladněna byla při pokojové teplotě 20 – 22 °C a relativní vlhkosti 55 – 60 %. Celkem tak bylo zanalyzováno 900 vajec, z toho vždy 150 vajec z jednoho systému ustájení v jednom sběru a tedy 30 vajec na každý den skladování. Hmotnost čerstvých vajec byla z obohacených klecí 61,5 g a z výběhu 61,0 g. V průběhu 21 dnů skladování se hmotnost průkazně snížila u obou systémů ustájení (P ≤ 0,001), z klecí o 2,29 g a z výběhu o 3,69 g (P ≤ 0,001). Kvalita bílku vyjádřená Haughovými jednotkami (HU) byla ovlivněna interakcí systému ustájení a doby skladování (P ≤ 0,001). U čerstvých vajec byly zjištěny signifikantně vyšší Haughovy jednotky u vajec z klecí (89,2 HU) než z výběhu (79,1 HU), ale u vajec z klecí došlo k rychlejšímu poklesu kvality než u vajec z výběhu. Tyto změny potvrdily i rozdíly ve zvyšování pH bílku. Změny v průběhu skladování byly zaznamenány i u kvality žloutku. U obou systémů ustájení byl index tvaru žloutku u čerstvých vajec 44,9 % a signifikantní interakce systému ustájení a doby skladování (P ≤ 0,021) ukázala rychlejší pokles u vajec z výběhu (o 17,7 %) proti klecím (o 16,9 %). Během skladování bylo zaznamenáno zesvětlení žloutku, které bylo větší u vajec z výběhu než z klecí (P ≤ 0,001). Z výsledků pokusu je zřejmé, že systém ustájení ovlivnil i skladovatelnost vajec, kdy výraznější zhoršení kvality bílku bylo u vajec z obohacených klecí, zatímco u žloutku z výběhu.