FULKA H, KYOGOKU H, ZATSEPINA O, LANGEROVA A, FULKA J Jr
Jadérko (nucleolus) je kulovitá organela v buněčném jádru, která hraje klíčovou roli pro správný vývoj zárodku, avšak jen v krátkém časovém úseku po oplození vajíčka. Jadérka se neutváří po oplození v zygotě, ale pochází z mateřského vajíčka. Narušení procesů, které jadérko reguluje, má dalekosáhlé důsledky pro další vývoj embrya.
Rozmístění a počet jadérek v zygotě může sloužit jako jednoduchá neinvazivní metoda určování pravděpodobnosti správného vývoje lidských zárodků. V kontextu lidské asistované reprodukce a umělého oplodnění mají tato zjištění obrovský význam.
Před přenosem zárodku do těla matky musí totiž lékaři posoudit kvalitu všech životaschopných embryí tak, aby byli schopni vybrat právě to, které má největší šanci na úspěšný vývoj, a snížili tak riziko, že těhotenství bude buď neúspěšné (při odumření embrya v určité vývojové fázi), nebo několikačetné (při implantaci více embryí). Důležitým ukazatelem kvality dědičné informace jsou např. aneuploidie embrya - stav, kdy je v buňkách organismu nesprávný počet chromozómů. Aneuploidie mohou vést k závažným poruchám, u lidí např. Downův nebo Turnerův syndrom. Pokud chromozomální materiál schází nebo přebývá ve větším rozsahu, je tento stav neslučitelný se životem a embryo zaniká v časných fázích vývoje.
Vývoj nové metody neinvazivního posouzení kvality embryí může pomoci výrazně zpřesnit odhad vývojového potenciálu lidského embrya a také stanovit riziko vzniku chromozomálních vad u plodu, což ve výsledku znamená větší efektivitu z hlediska, času, nákladů i celkové úspěšnosti asistované reprodukce.