V podnicích, které chovají krávy za účelem produkce mléka a zajištění dalších generací dojnic se v průběhu posledních let velmi významně zlepšila úroveň welfare neboli fyzické a psychické pohody chovaných zvířat. Hlavním problémem z hlediska welfare dojeného skotu však zůstává ustájení telat. Podle posledních tuzemských i evropských výzkumů je většina telat krmených mlékem odchovávaná v individuálním systému ustájení, a to na velmi omezeném prostoru a bez možnosti sociálního kontaktu až do věku dvou měsíců. Tento způsob odchovu telat je v odborných kruzích předmětem rozsáhlých diskuzí.
Obhájci individuálního ustájení telat hovoří o jeho přínosu v oblasti prevence onemocnění, dobrém přehledu o příjmu krmiva jednotlivých mláďat, a poskytnutí individuální péče každému teleti v chovu. Na druhé straně diskutujících se nachází příznivci odchovu telat v bohatém sociálním prostředí (ve skupinách s ostatními telaty, či s matkami), kteří uvádějí, že v malých skupinách je zdraví a úroveň péče srovnatelná s individuálním ustájením a jako bonus jsou telata odchovávána ve větším prostoru s možností sociálního kontaktu s vrstevníky, což může podporovat dobrý rozvoj lokomočního aparátu a sociálních dovedností, či lepší psychickou stabilitu telat s přesahem do dospělosti a produkčních let.
Náš projekt byl zaměřen právě na výzkum dopadů ustájení telat ve skupinách na jejich chování a růst v průběhu odchovu, ale také na možné pozdější vlivy jako jsou délka života dojnice, produkční ukazatele a reakce na změnu 
sociálního prostředí v průběhu první laktace. Zjistili jsme, že telata, která jsou ustájena ve skupinách více přibírají na váze, v porovnání se stejně krmenými telaty ustájenými individuálně. Vyšší přírůstky skupinově ustájených telat mohou svědčit o příjmu vyššího množství pevného krmiva buď z důvodu lepší psychické pohody, nebo větší motivaci žrát ve chvílích, kdy žerou spolubydlící bez ohledu na intenzitu hladu. Skupinově ustájená telata si také více hrála, nežli individuálně ustájené telata, což je u mláděte činnost potřebná k naučení se základních motorických i sociálních dovedností, které upotřebí dále v dospělosti. Zároveň může být hra i ukazatelem toho, že se zvíře nachází v uvolněném rozpoložení, bez napětí. Oba zmíněné výsledky ukazují na pozitivní vliv sociálního ustájení jak na psychický, tak i na fyzický rozvoj mláďat a tato část našeho výzkumu byla také oceněna Cenou ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky.
Když sledovaná telata vyrostla a začala dojit mléko, zaměřili jsme se na výzkum efektů odchovu v mládí na život krávy v produkci. Nicméně výsledky ukázaly, že způsob odchovu v mládí neměl vliv na žádný ze sledovaných produkčních ukazatelů, neměl vliv ani na délku života sledovaných krav a ani na aktivitu po vystavení sociálnímu stresoru, jako je změna sociálního prostředí při převodu do nové produkční skupiny. Je zřejmé, že zkoumané vlastnosti mohou být více ovlivněny spíše vnějšími faktory prostředí a individuálními rozdíly mezi zvířaty v temperamentu, či aktuálním zdravotním stavem zvířete. I takový výsledek je ale pro chovatele dobrou zprávou, protože původní obavy, že by se skupinové ustájení telat mohlo negativně podepsat na jejich zdravotním stavu a následně budoucím životě a užitkovosti v dospělosti se ukázaly jako neopodstatněné.
autoři: Barbora Valníčková, Radka Šárová, fotografie: Anne Dostálová