U krav v období okolo porodu dochází k mnohým metabolickým a hormonálním změnám, které odrážejí narůstající energetické požadavky způsobené růstem plodu a následným nástupem vysoké laktace. Většina dojnic v prvních několika týdnech laktace není schopna přijmout dostatečné množství krmiva, které by stačilo pokrýt energetickou potřebu pro tvorbu mléka.
Dnešní vysokoužitkové dojnice jsou vyšlechtěny tak, aby směřovaly veškerou energii právě do produkce mléka, a většina jich vstupuje do negativní energetické bilance (NEB), při které vydají více energie, než kolik jsou schopny přijmout. Během NEB musí krávy energii čerpat rozpadem vlastní tukové tkáně, která obsahuje mastné kyseliny, zejména palmitovou, stearovou a olejovou.
Při rozpadu tukových zásob rostou koncentrace těchto mastných kyselin v krvi, jakožto neesterifikovaných (volných) mastných kyselin (NEMK), které jsou zabudovány přímo do mléčného tuku, nebo slouží jako zdroj energie určitým tkáním anebo putují do jater k dalšímu metabolismu.
Při hluboké nebo dlouhotrvající NEB rostou i hladiny NEMK, jejichž přílišné množství je pro organismus toxické a vede k onemocnění jater, poruchám reprodukce, metabolickým problémům a zvýšenému riziku infekcí. Koncentrace NEMK v krvi vyšší než 0,6 mmol/l je považována za hraniční a významně zvyšuje rizika dalších poruch, které s NEB souvisejí. Ačkoli analýza krevních vzorků je spolehlivou metodou, běžně se v praxi nepoužívá z důvodů vysoké časové a finanční náročnosti, nehledě na to, že při četnějších odběrech by byla narušována životní pohoda zvířat.
Snahou výzkumného týmu z oddělení chovu skotu je najít snadno dosažitelné indikátory, které by umožňovaly včasný odhad rizik spojovaných s NEB. Ukazuje se, že vhodným materiálem je mléko, které je snadno získatelné a dobře použitelné pro rutinní analýzu jeho složek, i v rámci pravidelných kontrol užitkovosti, do kterých je zapojena většina stád v ČR. Pozornost vědeckého týmu se zaměřila na vztah mezi NEMK v krvi s určitými mastnými kyselinami mléčného tuku, především kyselinou olejovou. U dojnic v hluboké NEB byly tyto vztahy ještě těsnější, proto se lze domnívat, že by mastné kyseliny mléčného tuku mohly hrát významnou roli v odhadu energetické bilance dojnic a zejména včas odhalovat rizika spojená s NEB. Další výzkum směřujeme na ověření vztahů mezi NEMK a mastnými kyselinami mléčného tuku v dalších spolupracujících chovech a hledání možností přesné a univerzální predikce rizik souvisejících s NEB, která by se pak mohla stát součástí rutinního výstupu kontroly užitkovosti.
Autor textu: Magda Štolcová, foto: Anne Dostálová