Africký mor prasat se přenáší i krmivem

Africký mor prasat (AMP) je velmi nebezpečné, nakažlivé onemocnění domácích i divokých prasat všech plemen a věkových kategorií.  Původcem nákazy je DNA virus, který se u nakažených prasat nachází v krvi, tkáňových tekutinách, vnitřních orgánech a všech sekretech a exkretech. Ve vnímavé populaci prasat se virus AMP může přenášet nejen přímým kontaktem s nakaženým zvířetem, ale i prostřednictvím produktů získaných z nakažených zvířat (tepelně neošetřené vepřové maso a produkty z něj, neošetřené trofeje a zbytky lovu) nebo kontaminovanými předměty a krmivem.

Zkušenosti naznačují, že za kratší přesun AMP, a to i přes hranice státu jsou zodpovědní divočáci. Příčinu přenosu nákazy na delší vzdálenosti představuje mechanický přesun materiálu a vozidel ze zasažených oblastí. Přenos aerosolem nebyl u AMP potvrzen a také šíření hmyzem na delší vzdálenosti není pravděpodobné. Odpovědnost nese tedy člověk a jeho aktivity a globalizace ve všech dotčených oblastech. Ochrana chovu spočívá zejména v důsledném dodržování zásad biologické bezpečnosti – především zamezení kontaktu s volně žijícími prasaty, bezpečnost krmiva, ale také přísném dodržování biosecurity při přesunu zvířat, materiálu a vozidel mezi chovy.

Otázkou zůstává, jak je to s přenosem a možností ochrany v oblasti krmiv. Existuje jen málo publikací, které by dokládaly, že virus afrického moru prasat (AMPV) byl zjištěn v krmných složkách nebo kompletních krmivech. Komise pro zdraví a welfare zvířat Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA, 2014) provedla rozsáhlé kvantitativní hodnocení rizik za účelem stanovení rizika zavlečení AMPV do chovů prasat v neinfikovaných oblastech Evropské unie kontaminovanými krmivy a krmnými surovinami, podestýlkou a dopravními prostředky pro přepravu zvířat vracejícími se z oblastí s výskytem AMPV. Výsledky naznačují, že riziko přenosu AMPV prostřednictvím krmiva je podstatně nižší než prostřednictvím infikovaných živých zvířat nebo krmením zbytků potravin, přesto toto riziko nelze ignorovat a důležitým hlediskem je především stav onemocnění v zemi původu. Možností kontaminace krmiv je jejich produkce na polích v oblastech, kde se vyskytují infikovaná divoká prasata z důvodu kontaminace půdy výkaly, močí, krví a kadávery uhynulých zvířat.      

V České republice byl díky úspěšné eradikaci onemocnění obnoven status země prosté AMP v roce 2019. Situace v ostatních státech Evropy však bohužel není optimistická. Během roku 2021 došlo  k značnému nárůstu počtu ohnisek AMP a nákaza se vyskytovala ve 13 evropských státech. Nejzávažnější situace z pohledu České republiky je v Polsku, Německu, Maďarsku a na Slovensku, tedy téměř ve všech sousedních zemích a ČR se pomalu dostává do obklíčení AMP. Pravděpodobně je jen otázkou času, kdy se další ohnisko objeví i u nás.

Příspěvek vznikl za podpory projektu MZE RO 0718

Autor textu: Jaroslava Bělková

 

VÚŽV v.v.i. > Věda populárně