Většina telat dojeného skotu prochází během svého života odrohováním. Jedná se o proceduru, při které je telatům odstraněna rohová pučnice, aby se zabránilo růstu rohů. Tento zákrok se provádí zejména z důvodu zajištění bezpečnosti jak personálu, tak samotných zvířat, nicméně tato procedura je pro telata velmi bolestivým zážitkem, který zásadním způsobem zhoršuje jejich životní pohodu. Dnes již ze studií víme, že rána se po odrohování hojí minimálně 6 týdnů a telata pociťují bolest ještě třetí týden po odrohování.
Podíváme-li se však na legislativu, tak zjistíme, že dle zákona lze telata do čtyř týdnů věku odrohovat bez použití látek ke znecitlivění odrohovaného místa, či látek tlumících bolest. To se také zrcadlí v chovech, kde 94 % chovů nevyužívá žádná léčiva, a to ani ke znecitlivění odrohovaného místa. Podle studií však tele mladší čtyř týdnů pociťují bolest při a po odrohování stejně jako tele staré šest, či osm týdnů. Dokonce z nejnovějších poznatků vyplývá, že bolestivý zážitek krátce po narození by mohl působit na citlivost telat vůči bolesti v jejich budoucím životě, neboť zřejmě existuje období, ve kterém se zakládá dlouhodobá změna v citlivosti vůči bolesti. Z toho tedy vyplývá, že je důležité používat látky tlumící bolest při a po odrohování také pro telata mladší čtyř týdnů.
Tlumení bolesti však není jediný způsob, jak zlepšit welfare telat po odrohování. Jako další způsob se nabízí široce diskutované téma sociálního ustájení telat (párové/ skupinové ustájení telat, ustájení telat pod matkou), které napomáhá telatům vypořádat se se stresem a je „welfare friendly“ alternativou k velmi rozšířenému individuálnímu ustájení telat. Skot, jakožto sociální druh totiž může při stresujících událostech vyhledávat podporu blízkého jedince a jedna ze studií ukazuje, že telata dokonce zřejmě poskytují aktivní sociální podporu jedinci zotavujícímu se po odrohování. Sociální podpora se v této studii projevovala tak, že se telata držela v blízkosti jedince po odrohování častěji než v blízkosti neodrohovaného jedince.
Vědecký tým oddělení Etologie se rozhodl rozšířit poznatky o této problematice a dal si za cíl zjistit, jestli telata ustájená se sociálním partnerem se budou s odrohováním vypořádávat lépe než telata ustájená individuálně. Ve výzkumu se vědci zaměřili na konkrétní prvky chování telat, které by mohly souviset s odrohováním a sledovali telata párově a individuálně ustájená před i po odrohování. Z výsledků vyplývá, že párově ustájená telata přijímala seno po odrohování častěji než telata individuálně ustájená, což by mohlo nasvědčovat tomu, že párově ustájená telata se po odrohování zotavují rychleji než telata individuálně ustájení. Ostatně tato sociální podpora je již dokázána například u některých druhů hlodavců, kde se párově chovaní jedinci zotavovali po bolestivém zákroku rychleji než individuálně ustájení jedinci.
Text: Ágnes Moravcsiková, Radka Šárová, fotografie: Verena Grőssbacher, Veronika Šlechtová
- Adcock, S. J. J. & Tucker, C. B. The effect of disbudding age on healing and pain sensitivity in dairy calves. J. Dairy Sci. 101, 10361-10373 (2018).
- Adcock, S. J. J. & Tucker, C. B. Conditioned place preference reveals ongoing pain in calves 3 weeks after disbudding. Sci. Rep. 10, 3849, doi:10.1038/s41598-020-60260-7 (2020).
- Ede, T., von Keyserlingk, M. A. G. & Weary, D. M. Social approach and place aversion in relation to conspecific pain in dairy calves. PloS One 15, e0232897, doi:10.1371 / journal.pone.0232897 (2020).
- Staněk, S., Šarová, R., Nejedlá, E., Šlosárková, S. & Doležal, O. Survey of disbudding practice on Czech dairy farms. J. Dairy Sci. 101, 830-839 (2018).
- Bučková, K., Moravcsíková, Á., Šárová, R., Rajmon, R. & Špinka, M. Indication of social buffering in disbudded calves. Scientific Reports. (2022). In press.