V polovině července tohoto roku se v zemědělském podniku 1. zemědělské a.s. Chorušice narodila dvě telata z embryí „vyrobených“ v laboratoři. Jde o první telata z embryí kompletně vyprodukovaných v laboratorních podmínkách ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, v. v. i. v Praze Uhříněvsi. Na světové úrovni, v chovatelsky nejvyspělejších zemích, je tento proces již poměrně intenzivně využíván. Ačkoliv jde o vysoce efektivní způsob progresivní šlechtitelské práce ve stádě, v České republice tyto metody dosud nenašly praktické uplatnění z důvodu vysokých nároků na materiál, vybavení a odbornost pracovníků ve všech fázích procesu od izolace oocytů přes umělé oplození až po přenos embryí do příjemkyň.
Jsou dva hlavní způsoby, jak získat oocyty skotu pro umělé oplození. A to buď odebráním z živých zvířat pomocí ultrazvuku nebo z vaječníků odebraných po porážce na jatkách. V první fázi pokusu jsme se zaměřili na práci s jatečnými vaječníky, abychom si osvojili a zdokonalili laboratorní práci s oocyty a embryi a zároveň “neplýtvali” biologickým materiálem získaným od geneticky cenných jedinců. Ihned po odběru jsou vaječníky z jatek přepraveny do laboratoře, kde následuje izolace oocytů a jejich roztřídění podle kvality. Oocyty se nechají v laboratoři do druhého dne dozrát v podmínkách napodobujících prostředí ve vaječnících v době ovulace. Následuje vlastní proces oplození, kdy se k oocytům přidají spermie. Poté je napodobeno prostředí ve vejcovodech, kde za fyziologických podmínek probíhá zrání embryí do doby zahnízdění do stěny dělohy. Následujících pět až šest dnů, které zbývají do přenosu, patří pravidelné kontrole vyvíjejících se embryí. Podíl získaných embryí vhodných pro přenos je velice variabilní. Obecně ale platí, že 20 až 30 % embryí připravených na přenos je výsledek, který laboratorního technika neurazí.
V říjnu 2021 byly ve spolupráci s plemenářskou firmou INPLEM s.r.o. a 1. zemědělskou a.s. Chorušice připraveny první čtyři příjemkyně embryí vyprodukovaných v laboratoři. Samotná embrya představovala křížence vzniklé kombinací krav plemen dojeného skotu, jejichž vaječníky byly v té době dostupné, a býka plemene aberdeen angus, který byl vybrán pro uspokojivou masnou užitkovost a lehký průběh porodů. Měsíc po přenosu byla k velké radosti celého týmu potvrzena březost pomocí sonografického vyšetření u dvou ze čtyř příjemkyň. Obě březosti měly bezproblémový průběh, včetně spontánních porodů dvou zdravých jaloviček.
První dvě narozené jalovičky představují pro další práci modelový experiment. V dalších fázích by se vědecký tým rád zaměřil na produkci čistokrevných embryí původních plemen zařazených genetických zdrojů, jejichž vlastnosti jako je odolnost, nenáročnost a dobrá přizpůsobivost by měly zůstat pro další generace uchovány. Nabízí se také možnost produkce komerčních embryí pro chovatele.
Pro oddělení biologie reprodukce VÚŽV představuje tento úspěch mimořádně důležitý milník v aplikaci výsledků výzkumu do praxe, který svědčí o úspěšném zvládnutí metody produkce embryí, který má potenciál dalšího rozvoje. V praxi mohou tyto metody pomoci zkrátit generační interval, intenzivněji využívat genetický potenciál plemenic, včetně plemenic v prvních čtyřech měsících březosti.
Text: Mgr. Kristýna Vacková a Ing. Magdalena Zajíčková