Přežvýkavci, jako jsou krávy a ovce, jsou zodpovědní za značnou část světových emisí skleníkových plynů. Přežvýkavci produkují tyto plyny převážně ve formě metanu, který vzniká v trávicí soustavě v průběhu mikrobiálního trávení přijaté potravy, tedy v průběhu tzv. enterické fermentace. Metan uvolněný přímo dojnicemi při enterické fermentaci tvoří okolo 60 % celkových emisí skleníkových plynů z mléčné farmy.
Produkce metanu v průběhu enterické fermentace neznamená pouze zátěž pro životní prostředí, ale také energetickou neefektivitu ve využití krmné dávky. Dojnice, která denně vytvoří i přes 600 litrů metanu, touto produkcí přichází až o 12 % energie krmiva. To je obzvláště nevýhodné na začátku laktace, kdy má dojnice energie nedostatek. Snižování energetické ztráty využití krmiv bylo také hlavní motivací raných výzkumů, které se zabývaly snižováním produkce metanu u přežvýkavců, a až později převládlo environmentální hledisko.
Produkce metanu v trávicí soustavě přežvýkavců je do značné míry nevyhnutelná, jedná o přirozený biologický proces. Nicméně jak ukazují výzkumy i tento proces můžeme ovlivnit či usměrnit a emise metanu tak snížit. Mezi nejperspektivnější strategie snižování produkce metanu u přežvýkavců patří intenzifikace produkce, selekce zvířat s nízkými emisemi a výživa.
Výzkumný tým z oddělení výživy hospodářsky zvířat se zabývá možností snížení produkce metanu u dojnic prostřednictvím výživy. Cílem týmu je rozvíjet prakticky uplatnitelné strategie, které dosáhnou snížení produkce metanu bez negativních vlivů na účinnost využití krmiv, produkci mléka a zdraví a pohodu zvířat. Tým se zaměřuje především na účinky doplňkových látek krmiv. Látky jsou nejdříve ověřovány v laboratorních inkubačních pokusech. Ty látky, které v těchto pokusech prokázaly nejlepší účinnost, jsou poté krmeny dojnicím, u kterých se sleduje vliv na emise metanu, užitkovost, příjem a využití krmiva a zdraví zvířat.
Výsledky naznačují, že v podmínkách ČR by v krmných dávkách dojnic mohly být pro snížení produkce metanu využívány především dusičnany, olejovité látky (mastné kyseliny či silice), nebo 3-nitrooxypropanol. Především do 3-nitrooxypropanolu se v současnosti celosvětově vkládají největší naděje, kdy tato látka v dávce okolo 5 gramů na dojnici a den dokáže snížit produkci metanu až o desítky procent. Další výzkum týmu je směřován na ověřování kombinací doplňkových látek s různým mechanismem účinky. Snížení emisí metanu může být přínosem jak z pohledu životního prostředí, tak i ekonomiky chovu dojného skotu, proto jedním z důležitých úkolů týmu je popularizace tématu u odborné i laické veřejnosti.
Text: Miroslav Joch, foto: Anne Dostálová