28. listopadu 2024 se ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, v. v. i. v Praze Uhříněvsi konal již tradiční seminář „Aktuální směry ve šlechtění hospodářských zvířat“, který pořádá oddělení Genetiky a šlechtění hospodářských zvířat. Cílem semináře bylo seznámit odbornou, chovatelskou i vědeckou veřejnost s výsledky výzkumu dosaženými pracovníky oddělení v roce 2024
Seminář zahájila jeho hlavní organizátorka a zároveň vedoucí oddělení Genetiky a šlechtění hospodářských zvířat Ludmila Zavadilová. Představila v souhrnu aktivity oddělení a řešené projekty, které se zaměřují například na využití dat z moderních stájových technologií v genomickém šlechtění, podporu udržitelnosti chovů, selekci na odolnost a adaptabilitu zvířat v období klimatické změny. Připomněla zapojení oddělení do evropské sítě pro fenomiku EU-LI-PHE a z toho plynoucí mezinárodní spolupráci na poli analýzy a interpretace fenomu zvířat. Kromě praktického uplatnění výsledků prostřednictvím řady certifikovaných metodik je nedílnou součástí činnosti oddělení také popularizace genetiky a šlechtění, např. v rámci Noci vědců nebo na přidružených akcích Země Živitelky. Významná je i úzká spolupráce s vědeckým časopisem Czech Journal of Animal Science, který vydává Česká akademie zemědělských věd.
Zuzana Krupová se ve svém příspěvku zaměřila na postup a jednotlivé kroky při plánovaném rozšíření selekčního indexu holštýnského skotu SIH o znaky zdraví. SIH v současné podobě zahrnuje 17 znaků spojených v šesti dílčích selekčních indexech, které pokrývají produkci, plodnost, dlouhověkost, zdraví vemene, stavbu vemene a končetin. Zdraví, na které se dosud šlechtilo nepřímo prostřednictvím korelovaných znaků, bude nově zastoupeno odolností vůči klinické mastitidě a nemocem paznehtů.
Následující příspěvek Moniky Žákové byl zaměřen na její doktorskou disertační práci, kterou tvoří pod vedením školitele doc. Filipčíka na Mendelově univerzitě. Tématem práce je výběr ukazatelů sloužících k posouzení udržitelnosti produkce mléka v podmínkách ČR. Při výběru hraje roli jednak doporučení komise Mezinárodního výboru pro kontrolu užitkovosti ICAR, jehož komise sestavila seznam 43 vlastností charakterizujících krmení, produkci, plodnost, zdraví, dlouhověkost nebo odchov mladého skotu, a jednak dostupnost záznamů těchto vlastností v rámci české kontroly užitkovosti.
Význam a možnosti analýzy archaické DNA získané z archeologických pozůstatků představil Karel Novák, který se tímto tématem zabývá ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR v Praze. Archeogenetika přispívá k poznání struktury a původu současných plemen, průběhu domestikace, a napomáhá při určování funkcí genových variant na základě jejich evoluce v populacích. V současnosti je v laboratoři molekulární genetiky zpracováván soubor kostí skotu pocházející z přelomu 11.–12. století, a již v červenci roku 2023 se podařilo získat sekvence archaické DNA.
Nové možnosti v hodnocení dlouhověkosti skotu představila Daniela Fulínová z Plemdatu, s.r.o. Problémem dlouhověkosti je dosažení spolehlivé plemenné hodnoty býka až v době dožití jeho dcer. Proto je dnes publikován index dlouhověkosti, kde je tato vlastnost s cílem zpřesnění odhadu doplněna několika znaky korelovanými (zevnějšek, somatické buňky, plodnost dcer). Představena byla nová definice znaku formou přežití devíti úseků v prvních třech laktacích a zhodnocení tohoto postupu validačním testem Interbullu.
Jiří Bauer z Českomoravské společnosti chovatelů, a.s., se zaměřil na možnosti efektivnějšího využití výpočetních programů BLUPF90 family. Tyto programy jsou dílem týmu prof. Misztala působícího na University of Georgia, jenž je dlouhodobě lídrem ve vývoji postupů genetického/genomického hodnocení hospodářských zvířat. Pracovníci Plemdatu těží z dobrých vztahů s tímto týmem, a společně řeší různé problémy, které mohou nastat při hodnocení českých populací hospodářských zvířat v důsledku výpočetně náročných operací se soubory genotypovaných jedinců, o čemž svědčily i představené společné publikace zaměřené na využití nových výpočetních algoritmů.
Prezentace Luboše Vostrého se zaměřila na genetickou charakteristiku barokních koní. Do analýzy byl zahrnut starokladrubský kůň v obou barevných variantách a plemena, která se podílela na jeho regeneraci, tj. lipický kůň zastoupený populacemi ze Slovinska, Slovenska, Bosny a Hercegoviny a ČR, andaluský kůň, fríský kůň a lusitáno. Byla popsána genomická podobnost těchto populací, tok genů mezi nimi a zjištěna vysoká míra jejich promíšenosti. Odhadovaný genomický koeficient příbuzenské plemenitby naznačil relativně vyšší míru inbreedingu. Odhad efektivní velikosti populací potvrdil udržitelnost všech analyzovaných plemen.
V poslední prezentaci představila Jitka Kyselová poznatky o protilátkové odpovědi na Corynebacterium pseudotuberculosis u ovcí získané prostřednictvím genomové asociační studie. U genotypovaných ovcí byla po dobu pěti let sledována hladina specifických protilátek. Protilátková odpověď byla spojena s polymorfismem genů zapojených v rozpoznávání bakteriálních antigenů systémem MHC, buněčné autofagii a mechanismech spojených s tvorbou fagozomu. Genetickou selekci na lepší odolnost podmiňuje přesná definice fenotypu rezistence vůči nákaze, sběr dat o jejím výskytu v populaci a spolehlivý odhad genomických plemenných hodnot.
Seminář navštívily na místě i on-line zhruba čtyři desítky účastníků, např. ze zemědělských či chovatelských organizací nebo z univerzit jako je ČZU či JU. Jak seminář ukázal, oddělení Genetiky a šlechtění se intenzivně věnuje tématům prakticky použitelným v českém chovatelském prostředí a českým zemědělcům tak zásadně pomáhá udržet si v plemenářské práci konkurenceschopnost na mezinárodní úrovni.