Krátce po Novém roce uhynul v zoologické zahradě ve Dvoře Králové šimpanz jménem Dingo, pravděpodobně v důsledku stresu způsobeného zábavní pyrotechnikou během silvestrovských oslav. Tento samec patřil k vzácnému poddruhu šimpanze učenlivého – čego (Pan troglodytes troglodytes).
V rámci dlouhodobé spolupráce zaměřené na uchování vzácných druhů převzalo Oddělení biologie reprodukce VÚŽV biologický materiál tohoto zvířete pro izolaci spermií. Stav varlete neumožnil izolaci dostatečného množství kvalitních spermií, tak aby mohla být vytvořena plnohodnotná inseminační dávka. Vědci proto uchovali a namnožili jako zálohu i somatické (tělní) buňky, získané z vazivové tkáně nadvarlete.
Spermie Dinga sice nemohou být použité na klasickou inseminaci, nicméně je stále možné je použít k procesu, kdy se jednotlivé spermie vpravují přímo do oocytu pomocí mikromanipulátoru. Taková metoda se nazývá intracytoplasmatická injekce spermie (ICSI) a vystačí na ni i velmi malý počet spermií se sníženou kvalitou. Metoda ICSI vznikla jako léčba mužské neplodnosti a je hojně používaná v centrech asistované reprodukce v humánní medicíně.
Somatické buňky sice primárně nefigurují v procesu rozmnožování, nicméně při určitém biotechnologickém procesu mohou dát vznik potomstvu. Fibroblasty lze pomocí molekulárních metod přetransformovat na tzv. indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSC), které mají potenciál dát vznik jakékoliv buňce v těle, a to i spermii či oocytu. Ačkoliv není v dnešní době tento proces rutinně zaběhlý a je stále ve fázi zkoumání, je vhodné uchovávat i somatické buňky až do doby, kdy bude přeprogramování iPSC do pohlavních buněk běžně používané. V současné době lze ze somatických buněk dát vznik jedinci pomocí takzvaného „klonování“ neboli přenosu jader (SCNT, z anglického somatic cell nuclear transfer).
Podobný postup byl zvolen i v případě jiných druhů, kdy se vědcům z Oddělení biologie reprodukce povedlo izolovat, namnožit a uchovat somatické buňky z kůže samce zebry Martyho a samice nosorožce Joly.
Uchovávání genetické informace vzácných jedinců ohrožených druhů zvířat, jako byl bezesporu i Dingo, je zásadní pro jejich ochranu a přežití. Tento přístup pomáhá udržet genetickou variabilitu, která je důležitá pro adaptaci na měnící se podmínky prostředí, odolnost vůči různým onemocněním a prevenci genetických poruch způsobených příbuzenským křížením. Díky moderním metodám kryokonzervace lze uchovávat genetický materiál, jako jsou spermie, embrya nebo somatické buňky. I po smrti jedince je možné ho v budoucnu využít pro asistovanou reprodukci nebo případné klonovaní. Tímto způsobem jsme schopni udržet genetickou linii jedinců s cennými vlastnostmi a zvýšit tím i šanci na obnovu kriticky ohrožených druhů.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/225411000100206/cast/1094907/
autorky článku: Kristýna Vacková, Markéta Kohoutová, Tereza Ranná