V průběhu řešení projektu bylo mj. zjištěno pozitivní působení chráněného methioninu na mléčnou užitkovost dojnic. Příznivý efekt na produkci mléka mělo zařazení sušených kukuřičných výpalků (DDGS), na rozdíl od zkrácené doby stání na sucho (33,35 dní), jejímž vlivem došlo k výraznému poklesu mléčné užitkovosti a zhoršení ekonomiky chovu. Byl zjištěn metabolický profil vysokoužitkových dojnic v období negativní energetické bilance (NEB), včetně koncentrace hormonů T3, T4, FT4 a kortizonu, a byl současně zjištěn i dopad NEB na orgánová onemocnění a poruchy metabolismu. Pozitivní vliv na výskyt mastitid a počet somatických buněk v mléce měla suplementace diet selenem ve formě selenových kvasnic. Podrobně byly sledovány dopady společné zemědělské politiky EU na výrobní a ekonomické ukazatele výroby mléka v ČR, jejichž sledování je jednou z hlavních podmínek zlepšování výsledků výroby mléka na úrovni podniků. Bylo zjištěno, že nejvyšší intenzitu výroby mléka v ČR mají chovy s holštýnskými dojnicemi, zatímco lepší výsledky v reprodukci dosahují chovy s českým strakatým plemenem. Nejvyšší procento vyřazování dojnic je z důvodů poruch plodnosti, dále pro onemocnění pohybového ústrojí a nízkou užitkovost. Nejnižších nákladů a nejvyšší rentability dosahují podniky s chovem holštýnských dojnic, u nichž tržní produkce mléka je vyšší než 9 tisíc kg mléka za laktaci.