Cílem práce bylo stanovit ekonomickou důležitost znaků prasat chovaných v systému s tří-plemenným křížením: mateřských plemen České bílé ušlechtilé (ČBU) a Česká landrase (ČL) a otcovského plemene Bílé otcovské (BO). Jako zdroj informací byla použita produkční a ekonomická data poskytnutá spolupracujícími chovateli prasat, Svazem chovatelů prasat z.s. a data z kontroly užitkovosti prasat. V bio-ekonomickém modelu EWPIG byl aplikován produkční systém s tříplemenným křížením, kde prasničky – kříženky ČBU x ČL byly připářovány kanci plemene BO za účelem tvorby finálních hybridů. Byl uplatněn systém s umělou inseminací prasnic za použití kanců ke stimulaci ovulace prasnic. Ekonomická efektivnost systému byla vyjádřena celkovou ziskovostí na prasnici a rok stanovenou jako rozdíl mezi celkovými tržbami a celkovými náklady. Tržby pocházely z prodeje jatečných zvířat a vyřazených prasnic, z vývozu plemenných prasniček a z prodeje kanečků na inseminační stanice. Zpeněžování jatečných zvířat se odvíjelo od ceny za kg jatečně upraveného těla (JUT) za studena a záviselo na zařazení jatečných těl do kategorií dle hmotnosti a dle podílu libového masa. U všech plemen byl dosažen zisk. U mateřských plemen dosahovaly na základě relativních ekonomických vah nejvyšší důležitosti znaky počet živě narozených selat, konverze krmiva, zabřezávání prasnic a jatečná výtěžnost (u obou plemen byl celkový podíl ekonomické důležitosti těchto znaků 66% ze všech hodnocených znaků). U plemene BO to byly znaky: celoživotní přírůstek, jatečná výtěžnost, podíl libového masa a konverze krmiva (celkem 86 %). Tyto znaky by měly tvořit základ pro tvorbu komplexních selekčních kritérií.