Ekonomická efektivnost produkčního systému a procesu šlechtění je ovlivněna strukturou populace, systémem křížení a zpožděním v projevu genetického zisku u potomků selektovaných zvířat. Cílem práce proto bylo vypočíst ekonomické váhy (důležitosti) znaků prasat chovaných v národním šlechtitelském programu CZEPIG se zohledněním všech těchto informací. Výpočet byl uskutečněn na základě aktuální úrovně znaků a ostatních populačních ukazatelů mateřského plemene české bílé ušlechtilé a otcovského plemene pietrain v komplexním bioekonomickém modelu programu ECOWEIGHT. Zohledněna byla pozice plemene a jeho kříženců v rámci stávajícího vertikálního členění chovů. Ekonomicky nejvýznamnějším znakem u obou hodnocených plemen byla přežitelnost prasniček a kanečků po skončení předvýkrmu (18 % a 26 %) a konverze krmiva ve výkrmu (12 % a 19 %). U mateřského plemene následovaly znaky související se zdravím a plodností, a naopak u otcovského plemene to byly znaky související s produkcí a kvalitou výkrmových prasat. Vzhledem ke krátkému generačnímu intervalu v chovu prasat mělo zohlednění časové prodlevy mezi výběrem rodičovské populace a projevem znaků u jejich potomstva na vypočtené relativní ekonomické váhy znaků menší vliv než například u skotu. Přesto byl u většiny znaků obou plemen potvrzen jejich dříve publikovaný ekonomický význam a celkově došlo ke zpřesnění a objektivizaci výpočtu.