V zemědělských provozech se poměrně často setkáváme s tím, že horní vrstvy siláže jsou viditelně odlišné od vrstev pod nimi. Cílem práce bylo podat důkaz, že v různých hloubkách pod plachtou má siláž různou kvalitu i různou aerobní stabilitu. V hloubce 15 cm byla průměrná teplota 19,15°C a tlak 0,9 mPa, v hloubce 45 cm teplota 20,3°C, tlak 1,32 mPa. V hloubce 0 až 15 cm byla sušina 36,3 % a obsah škrobu 34,2 % v suš., v hloubce 16 až 45 cm byla sušina 34,0 % a obsah škrobu 36,3 % v sušině. Při měření aerobní stability se ukázalo, že u siláže z hloubky 0 až 15 cm se teplota za celých 5 dnů měření, ve srovnání s teplotou laboratorní, nezvýšila ani o 2°C. U siláže z hloubky 16 až 30 cm se o 2°C zvýšila teplota za 56 hodin, u siláže z hloubky 31 až 45 cm za 78 hodin. Z výzkumu vyplývá, že čím blíže je siláž k povrchu, tím je její kvalita nižší, obsahuje méně živin potřebných pro rozvoj mikroorganismů.