Degradovatelnost proteinu se stanovuje metodou nylonových nebo polyesterových sáčků, která se řadí k tzv. metodám in situ (in sacco). Princip spočívá v tom, že sáčky s krmivem fixované na speciálním nosiči jsou přes ruminální kanylu umístěny do bachoru zvířete. V určitých časových intervalech jsou jednotlivé sáčky vyjímány a v jejich obsahu je stanoven úbytek proteinu, konečným výsledkem je „efektivní degradabilita proteinu“ daného krmiva. Stanovení byla provedena na dospělém skotu s vyvinutým bachorem(voli, dojnice) opatřeným ruminální kanylou (10 cm). Krmná dávka sestávala z vojtěškového sena (4 kg), kukuřičné siláže (6 kg), jadrného krmiva (2 kg) ( pšenice : ječmen : kukuřice – 1 : 1 : 1), minerálně-vitamínového doplňku. Hodnota efektivní degradovatelnosti N-látek krmiv je vedle energie jedním z hlavních pilířů systému pro výživu přežvýkavců. Vzniká tak potřeba aktualizovat hodnoty deg v krmivářských tabulkách a podchytit tak diverzifikaci krmiv vzniklou vlivem rozdílného podnebí, o