Je možné využít genomiku ke zvýšení odolnosti dojeného skotu vůči bronchopneumonii u telat?
| Kateg. publikace | Ostatní.. |
| Interní odkaz | 25097.pdf |
| Abstrakt | Bronchopneumonie u telat je významným chovatelským problémem. Výhodou šlechtění na odolnost vůči respiračním onemocněním u telat je možnost časného získání údajů o nemoci u jedince a i to, že je možno sledovat tuto vlastnost u obou pohlaví. V příspěvku se zabýváme vyhodnocením výskytu bronchopneumonie u telat (BP) dojeného skotu v ČR a snažíme se ukázat, že lze odhadnout genomické plemenné hodnoty (GPH) použitelné pro šlechtění na zvýšení geneticky dané odolnosti holštýnského plemene k výskytu BP u telat. Informace o výskytu tohoto onemocnění byly čerpány z webové aplikace Deník nemocí a léčení. V celém souboru (281 728 telat) byla bronchopneumonie v Deníku zaevidována u 11,6 % telat. Všechny výše popsané informace získané z Deníku o výskytu BP u telat byly použity pro předpověď (GPH) pro holštýnské plemeno. Ze souboru byly pro předpověď GPH vybrány pouze jalovice holštýnského (H) plemene s podílem H od 75 % výše zahrnující i red variantu. Pro vlastní předpověď GPH byl použit lineární animal model a jednokroková metoda genomického odhadu, která se využívá v rámci rutinního odhadu GPH pro holštýnské plemeno v ČR. Pro tvorbu genomické části příbuzenské matice byla použita genomická informace o 51 407 jedincích, z toho bylo 5 696 býků a 45 711 krav a jalovic, z nichž u 39 481 byl sledován výskyt BP. Při předpovědi GPH byla použita dědivost znaku 2,28 %, která byla odhadnuta na podsouboru zahrnujícím 91 368 jalovic. Průměrná spolehlivost plemenných hodnot pro BP byla 22 %, avšak u genomických jalovic je to 29 % zatímco u negenomických jen 17 %. Porovnali jsme výskyt zdravotních poruch u dcer býků s nízkou RPH (pod 95 %) pro odolnost vůči BP se skupinou dcer býků s vysokou RPH pro tento znak (nad 129 %). Ukázalo se, že kromě respiračních onemocnění je u dcer býků s nižší RPH vyšší výskyt zaevidovaných onemocnění na dceru také u mastitid, průjmů či nemocí paznehtů a metritid. Důsledná evidence výskytu zdravotních poruch u hospodářských zvířat je základem úspěšné šlechtitelské práce na odolnost vůči nim. Toto platí zejména pro nemoci/znaky jako je bronchopneumonie u telat (tj. do 180 dní věku), která se vyznačuje nízkou dědivostí. Jen na základě adekvátní evidence jsou šlechtitelé schopni dát k dispozici spolehlivou předpověď plemenné hodnoty pro odolnost vůči bronchopneumonii telat použitelnou pro výběr odolných rodičů příští generace dojeného skotu. Samotný výskyt BP totiž o dědičném založení pro odolnost nositele vůči bronchopneumonii telat díky nízké dědičnosti nic nevypovídá. Ukázali jsme, že existuje možnost odhadovat plemenné hodnoty pro odolnost vůči BP telat s tím, že mezi býky používanými v současné době jsou rozdíly využitelné pro výběr. Stejně tak to platí i pro jalovice a krávy. Potvrdili jsme důležitost genotypování skotu. Zásadní pro jeho chovatele je praktikovat stálou a důslednou evidenci údajů o onemocněních, která je pak využitelná jak pro řízení stáda, tak pro šlechtění. Řadu let je chovatelům dojeného skotu zdarma k dispozici webová aplikace Deník nemocí a léčení s výstupy podnikového Hodnocení zdraví vč. Hodnocení zdraví telat. Navíc přibližně již dva roky mají chovatelé a jejich služby možnost vzájemného srovnávání roční nemocnosti chovaných zvířat. Přehledný benchmarking je k dispozici ve webové aplikaci Srovnání nemocnosti rovněž zastřešené aplikací Přístup k datům ČMSCH, a.s. |
| Projekt | Podpora udržitelnosti efektivního chovu dojeného skotu pomocí genomického šlechtění s využitím mining dat z moderních technologií včetně infračervené spektroskopie, Dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace |
| Oddělení | Genetika a šlechtění hospodářských zvířat |
VÚŽV v.v.i. > Publikace > Detail publikace
