Klinická mastitida je závažné onemocnění mléčné žlázy postihující dojnice zejména v rané fázi laktace. Chovatelé ročně utratí přibližně 1 500 000 000 korun v souvislosti s tímto onemocněním. Rozeznávají se mastitidy klinické a subklinické. U klinických mastitid bývají patrny příznaky lokální (zarudnutí, bolestivost a otok mléčné žlázy) a systémové (horečka, nechutenství a celkové vyčerpání). Nezřídka dochází k úhynu dojnic po infekci vlivem sepse. Příznakem subklinických mastitid bývá zvýšený počet somatických buněk v mléce. Cílem práce bylo vyhodnotit fenotypový vliv exteriéru holštýnského skotu k počtu somatických buněk v mléce a výskytu klinické mastitidy. Údaje o výskytu klinické mastitidy byly sbírány od roku 1997 do 2020 v 6 podnicích. Klinická mastitida byla sledována v jednotlivých obdobích první laktace a souhrnně za celou laktaci. Pro analýzu byly využity data z kontroly mléčné užitkovosti (počet somatických buněk). Lineární popis a hodnocení zevnějšku holštýnského plemene probíhal na základě metodiky vydané Svazem chovatelů holštýnského skotu ČR, z.s. V souladu s našimi výsledky a dostupnou literaturou jsme navrhli optimální stupně vývinu znaků zevnějšku pro výběr prvotelek holštýnského skotu. Nejvyšší vliv na výskyt mastitidy měly přední upnutí vemene a hloubka vemene. Se vzrůstající hloubkou vemene docházelo k vzestupu počtu případů mastitidy. V České republice by mohla být klinická mastitida zařazena do šlechtitelského programu. Tomuto kroku předchází plošné sledování onemocnění. Jedná využití dat z Deníku nemocí a léčení provozovaný Českomoravskou společností chovatelů, a.s.