Odhadli jsme genetické parametry pro obsah kyseliny citrónové v mléce holštýnských prvotelek v prvním kontrolním dnu provedeném do 40. dne laktace. Obsah cirátu byl nejvyšší po otelení a s postupující laktací klesal. Obsah citrátu byl významně ovlivněn věkem krávy při prvním otelení (vyšší hodnota u starších prvotelek) a sezónou otelení (vyšší hodnota během ledna–června ve srovnání s obdobím červenec–prosinec). Odhad dědivosti dosáhl hodnoty h2 = 0.26. Byly zjištěny kladné fenotypové i genetické korelace mezi obsahem citrátu a acetonu v mléce (rGxGy = 0,40 a rPxPy = 0,45) a mezi obsahem citrátu a β-hydrohybutyrátu (rGxGy = 0,09 a rPxPy = 0,17). Vyšší obsah citrátu byl doprovázen vyšším obsahem tuku (fenotypová korelace 0,23) i vyššími podíly tuk/bílkovina (rPxPy = 0,31) a tuk/laktóza (rPxPy = 0,23). Vazba k obsahu tuku v mléce se však nepotvrdila na genetické úrovni (rGxGy = -0.07), kde nízká hodnota korelace indikuje odlišné genetické založení obou znaků. Negativní fenotypové a genetické korelace byly odhadnuty mezi obsahem citrátu a bílkovin v mléce (rPxPy = -0,20 a rGxGy = -0,18) a mezi obsahem citrátu a skóre tělesné kondice (rPxPy = -0,10 a rGxGy = -0,17). Naše výsledky potvrdily, že citrát je dobrým biomarkerem energetické bilance, a jeho využití by mohlo být přínosné při genetickém hodnocení a selekci dojeného skotu na odolnost vůči ketóze.