Automatické dojení pomocí robotů (AMS) se stává v současnosti populárním způsobem získávání mléka. Přináší s sebou nesporné výhody spočívající ve snížení potřeby lidské práce nebo v detailních informacích o jednotlivých dojnicích v podobě denní mléčné produkce, složení mléka včetně detekce infekcí vemene, sledování délky přežvykování nebo pohybové aktivity. Avšak robotické dojení má také své nevýhody, které není možné vždy ovlivnit. Jednou z nich je riziko vzniku nových intramamárních infekcí v důsledku šíření patogenů dojicím robotem. Cílem naší studie bylo zhodnocení implementace pravidelného monitorovacího systému – „mastitis management“, který zahrnuje analýzu individuálních dat, faremní kultivaci krav s klinickými a subklinickými mastitidami MicroMast (CZ) a cílenou léčbu antibiotiky, s ohledem na spotřebu antimikrobiálních látek na farmě využívající dojicí roboty.