V České republice je většina králíků (94 %, tj. 4,99 mil. jedinců) chována v malochovech. Navzdory jejich početnosti zůstává welfare králíků v těchto podmínkách neprozkoumané, proto jsme se mu začali věnovat. Příspěvek přináší preliminární výsledky zaměřené na výskyt problémů mateřského chování samic králíků. Online dotazník navržený podle konceptu Five Domains (výživa, prostředí, zdraví, behaviorální interakce, mentální stav; Mellor et al.) dosud vyplnilo 170 chovatelů, z nichž 151 (88,8 %) se věnuje reprodukci králíků. Sledovanými proměnnými byly výskyt problémů mateřského chování (nezájem o stavbu hnízda, agrese vůči mláďatům apod.) a s mateřskou péčí související mortalita mláďat a vyřazování samic z chovu. Dále jsme se ptali na velikost chovu, prostorové podmínky, obohacení prostředí a cílenou socializaci s člověkem. Data byla v této fázi analyzována pomocí chí-kvadrát testů v programu SAS 9.4. Problémy s mateřským chováním hlásilo 48,3 % chovatelů věnujících se reprodukci králíků, a to bez ohledu na intenzitu reprodukce (počet vrhů za rok) či velikost chovu. Nejčastěji reportovanými problémy s mateřským chováním byly vrhy mimo hnízdo (18,5 %), rozhrabávání hnízda (15,9 %), nezájem o hnízdo (15,9 %), mateřská infanticida (15,2 %) a problémy s kojením (9,9 %). V odpovědích však byl patrný nesoulad – např. téměř třetina respondentů, kteří v tomtéž dotazníku reportovali mortalitu mláďat z důvodu opuštění hnízda matkou, překvapivě nevnímá problémy s mateřským chováním (N=17). Nedostatečné mateřské chování však uvedlo jako jednu z příčin vyřazování samic 47,0 % respondentů. Průzkumné analýzy odhalily, že výskyt mateřských problémů i mortalita králíčat byla nižší u samic vystavovaných cílenému kontaktu s člověkem (41,8 vs. 60,4 %, P=0,03; 32,7 vs. 49,0 %, P