Luskoviny jsou v osevních sledech brány jako kvalitní předplodina a jsou většinou zařazovány po obilninách. Je nevhodné pěstovat luskoviny po sobě. Mezi výrazné plusy luskovin patří schopnost vázat vzdušný dusík, mohutný kořenový systém, zvyšování obsahu humusu v půdě a využívání živin z méně přístupných forem. Mezi negativa patří zejména výnosová nestabilita, náchylnost k chorobám a škůdcům, poléhavost a pukavost lusků u některých druhů. Dále může být problémem dlouhá vegetační doba, malá odolnost vůči chladu, nebo pomalý počáteční růst. V osevním postupu může být maximálně 35 % luskovin a období mezi plodinami musí být u hrachu 7 let, soji 4 roky a lupiny nebo bobu 4 roky. Tyto požadavky většinou nejsou v této době problematické vzhledem k nízkým plochám na kterých se luskoviny pěstují.