Výživa skotu, zejména dojnic, je založena na složitém souboru kroků, zahrnující výběr a zajištění vhodných krmiv, stanovení a hodnocení jejich kvality, sestavení a optimalizaci krmných dávek, jejich správnou tvorbu a systém krmení, ověřování kvality a stravitelnosti těchto krmných dávek a dále sledování reakce zvířat na tyto krmné dávky, jak ve výši produkce, tak v oblasti zdraví. Mezi metody hodnocení kvality krmiv a krmných dávek jsou zařazovány jak posouzení smyslové, tak i laboratorní metody pro stanovení chemického složení. Dalšími důležitými parametry pro následné sestavení krmných dávek je stanovení stravitelnosti krmiv. Pro tato hodnocení jsou vyvíjeny a využívány in vitro, tedy laboratorní, metody stanovení s využitím speciálních přístrojů a s využitím průmyslových enzymů. Jedny z nejmodernějších možností, jak sledovat pochody v trávicím traktu přežvýkavců, zejména v bachoru a dále celkové zdraví zvířat jsou tzv. „žvejkometry“ či pH sondy. První zařízení umožňuje monitorovat dobu, po kterou kráva žere či žvýká a dále fyzickou aktivitu zvířete (pohyb). Doba žraní a žvýkání popisuje pohodu zvířat a případně v aktuálním čase upozorňuje na možné zdravotní problémy. Výše aktivity zvířete může upozornit na výskyt říje či na zdravotní problémy končetin. pH sondy jsou jednou ze součástí moderního sledování zdravotního stavu dojnic, zejména v bachoru, kdy umožňují průběžné měření pH a teploty bachorového prostředí a při vyšším výskytu kritických hodnot včas upozorní na počínající zdravotní problémy (acidózy), díky čemuž lze buď zajistit individuální léčbu zvířete, nebo změnou krmné dávky ovlivnit zdravotní stav celé skupiny zvířat.