Reakcemi methylesteru kyseliny alginové s primárními aminy nebo přímou amidací kyseliny alginové byly připraveny nové sekundární amidy (N-alkylamidy). Touto chemickou modifikací polysacharidů v závislosti na struktuře alkylaminu a DS lze získat produkty s velkou škálou fyzikálně chemických vlastností. Hydrofobní amidované deriváty obsahující n-alkylové skupiny (C4 až C18) jsou schopny fungovat jako sorbenty nepolárních sloučenin a tím snižovat in vivo hladinu neutrálních sterolů a triacylglycerolů (Marounek et al., 2007; 2010a; 2010b; 2013). Tak například amino-de-alkoxylace vysoko methylovaného (HM) citrusového pektinu s n-alkylaminy vedla k přípravě řady N-alkylpektinamidů (Sinitsya et al., 2000; Synytsya et al., 2003) a ve vodě nerozpustného N-oktadecylpektinamidu, který byl zajímavým produktem vzhledem k jeho amfifilním vlastnostem, tedy jeho schopnosti absorbovat nepolární a polární molekuly (Synytsya et al., 2004). Na základě pokusů in vivo a in vitro bylo prokázáno, že produkty amino-de-alkoxylace methylových esterů monokarboxycelulosy a karboxymethylcelulosy mají podobné účinky jako deriváty HM pektinu (Marounek et al., 2007; 2010a; 2010b; 2013). Předpokládá se, že kyselina alginová je velice účinnou látkou v této problematice. Výhodou je přítomnost karboxylových skupin v molekule bez nutnosti polysacharid oxidovat, karboxymethylovat nebo jinak modifikovat.