Celosvětově se zvyšují stavy dojnic, průměrná užitkovost a tím roste i celková globální produkce mléka, která je nyní odhadována na 120 kg mléka na obyvatele za rok. Druhým největším globálním producentem kravského mléka je EU, kde se chová 7 % dojnic, zatímco podíl na světové produkci je 20 %. Zatímco celosvětově má produkce mléka růst, tak v EU má vlivem poklesu dojnic produkce mléka klesat. Nezbytnou podmínkou pro zajištění udržení produkce a soběstačnosti v produkci mléka je dosahování dobrých ekonomických výsledků. Ekonomiku ovlivňuje kromě situace na trhu plno dalších faktorů, z nichž jeden z nejvýznamnějších jsou výrobní náklady. Náklady výroby mléka jsou již od roku 2007 sledovány a hodnoceny ve Výzkumném ústavu živočišné výroby. U 133 podniků za rok 2024 celkové náklady dosáhly výše 105 tis. Kč a po odpočtu vedlejších výrobků (telata a statková hnojiva) 99,6 tis. Kč. Při průměrných tržbách za mléko ve výši 109,6 tis. Kč činil zisk bez dotací na ustájenou dojnici v průměru 10 tis. Kč. Na litr prodaného mléka se náklady po odpočtu za rok 2024 u 90 % chovů pohybovaly mezi 8,40 a 13,14 Kč a průměr činil 10,45 Kč. Na úroveň nákladů měli zásadní vliv úroveň užitkovosti a chované plemeno dojnic. Ekonomiku chovu ovlivňuje významně i zdravotní stav dojnic. Ve většině stád je velká část dojnic vyřazována ze zdravotních důvodů, kde dominují zejména mastitidy a onemocnění končetin. Komplexní roční náklady na jednu nemocnou dojnici pro rok 2024 v ČR byly odhadnuty v průměru na 12 tis. Kč v případě mastitidy a 10 tis. Kč v případě nemoci končetin.