V posledních letech jsme svědky zvyšující se incidence onemocnění v chovech dojeného skotu. Náklady na léčbu neustále rostou, a navíc programy tlumení mastitid sužuje výskyt dosud méně známých bakterií a jejich rezistence proti antimikrobiálním látkám. Po vzoru severských zemí by mohlo dojít uplatnění selekce na zdravotní stav mléčné žlázy v České republice. Mezi uplatnitelné vlastnosti patří přímý výskyt klinické mastitidy, počet somatických buněk, exteriér mléčné žlázy a tělesná kondice. Cílem práce bylo vyhodnocení fenotypového vlivu exteriéru mléčné žlázy a tělesné kondice u holštýnského skotu na výskyt klinické mastitidy a počet somatických buněk v mléce. Využití nových poznatků ve šlechtění, by se mohlo projevit v plodnosti, celkovému zdravotnímu stavu, welfare, délce a kvalitě života dojnic. Výskyt klinické mastitidy a počet somatických buněk v mléce byl sledován na 17 622 Holštýnských krav na první laktaci. Výskyt klinické mastitidy a průměrné skóre somatických buněk byly vysoké na začátku laktace, dále okolo 100 – 150 dne mírně klesly a poté do konce laktace vzrůstaly. Krávy s nižší tělesnou kondicí byly více náchylné na projev zánětu v laktaci. Taktéž krávy s přílišným tukovým krytím podléhají mastitidám. Nemocnost dojnic souvisí s vysokou metabolickou zátěží spojenou s odbouráváním tuku během laktace a výskytem metabolických onemocnění. Se vzrůstající a klesající tělesnou kondicí od hodnoty 3 – 4 se zvyšovala incidence klinické mastitidy a počet somatických buněk. Byla navržena vhodná selekční kritéria výběru prvotelek. Jednalo se o pevně upnuté přední čtvrtě, přední a zadní struky umístěné ve středu čtvrtí, střední délka struků, méně upnuté a výše upnuté vemeno, výrazný závěsný vaz, střední šířka vemene a střední skóre tělesné kondice. Optimální bodové hodnocení exteriéru z hlediska nízkého výskytu klinické mastitidy se většinou shodovalo s optimálním bodových hodnocením z hlediska nízkého počtu somatických buněk.