S rostoucí intenzifikací živočišné výroby, nákupy nového genetického materiálu a přesuny hospodářských zvířat roste význam infekčních chorob. Spolu se zanedbáváním základních bezpečnostních pravidel pro import zvířat vede nedodržování základních pravidel externí a interní bezpečnosti chovu a přehlížení rizik k zavlečení nových onemocnění do chovu, která se mohou snadno a rychle rozšířit mezi zvířaty. Nepřehlédnutelnou roli vedle nebezpečných nákaz hraje také rozšiřování „ běžných“ chorob, jejichž projev často bývá latentní nebo nespecifický, což napomáhá fatálnímu průběhu následných nebezpečných nemocí. Hlavní roli v ochraně chovů před zavlečením a šířením nákaz nehraje pouze veterinární lékař, ale všichni zaměstnanci farmy, kteří musí bezpodmínečně dodržovat zásady preventivních opatření. Jednou z nejúčinnějších metod proti zavlečení chorob na farmu či omezení rozšíření nemocí mezi zvířaty v rámci stáje a farmy je takový preventivní program, s jehož pomocí lze snížit počet mikroorganizmů na úroveň, která není nebezpečná pro zdraví.