Cílem práce bylo porovnat tři různé systémy ustájení z hlediska růstu, výskytu onemocnění a úrovně welfare telat. Dvouleté sledování se uskutečnilo v jednom chovu u 48 telat ustájených individuálně, 48 telat ustájených v páru a 24 telat ustájených ve skupinách po čtyřech. Sledovanými ukazateli v průběhu experimentu byl růst, spotřeba starteru, výskyt průjmu a respiračních onemocnění, první výskyt onemocnění, délka onemocnění a původce průjmu. Vyšší hmotnost při odstavu a vyšší přírůstek hmotnosti byl prokázán u skupinově odchovávaných telat v důsledku statisticky významně vyššího (p