Úbytek hmyzu představuje jednu z největších ekologických hrozeb současnosti, neboť hmyz má nezastupitelnou roli v potravním řetězci ptáků a savců, při opylování plodin a rozkladu organické hmoty. Za poslední tři desetiletí zmizely téměř tři čtvrtiny hmyzí populace. Příčinou úbytku je nejen intenzivní zemědělství, nadměrné používání syntetických chemických přípravků, ale i změna klimatu, včetně světelného smogu a šíření invazivních druhů. Cílem práce bylo zhodnocení účinnosti dvou různých metod dezinsekce (chemické a biologické) a jejich vlivu na morbiditu telat v průběhu období mléčné výživy. Sledování probíhalo v jednom chovu dojeného skotu u telat ustájených ve venkovních individuálních boxech (VIB) v průběhu dvou let vždy od května do října. VIB byly rozděleny do 3 skupin – v první skupině byly do podestýlky aplikovány parazitické vosičky (Muscidifurax raptorellus) – v dávce a na místa aplikace v souladu s doporučením dodavatele ve 14denních intervalech, v druhé skupině byl do podestýlky aplikován larvicidní přípravek s účinnou látkou Cyromazin (v dávce 0,5 g účinné látky na m2 před nastájením telete s opakováním za 21 dní) a třetí skupina byla kontrolní. Nejnižší výskyt mouchy domácí (1 až 439 ks) a bodalky stájové (0 až 434 ks) byl zjištěn ve VIB, kde byla podestýlka ošetřena insekticidem. Nejvyšší výskyt mouchy domácí (0-574 ks) a bodalky stájové (0-477 ks) byl v kontrolní skupině VIB. Nejnižší výskyt onemocnění telat byl u telat odchovávaných ve VIB ošetřených insekticidem. Nejvyšší morbidita byla zaznamenána u telat ustájených v kontrolních VIB. Statisticky významný rozdíl ve výskytu mouchy domácí, resp. bodalky stájové i v morbiditě telat mezi všemi třemi sledovanými skupinami telat ustájených ve VIB nebyl prokázán.