Doba jde neustále dopředu a ve všech oblastech nejen v zemědělství dochází stále k modernizaci a zefektivnění práce. V kontrole mléčné užitkovosti (KU) se přechází ke sběru dat o množství nadojeného mléka z dojírenských systémů propojenými s počítači. Bylo však zjištěno, že data z dojírenských systémů se občas odchylují od dat, která byla zaznamenána ručně na osobní digitální pomocník (PDA) v rámci kontroly mléčné užitkovosti. Cílem této práce bylo porovnat data o nádojích z kontroly užitkovosti a z dojírenských systémů. Byl využit sběr dat pomocí PDA v rámci kontroly užitkovosti. Zaznamenával se nádoj od každé dojnice, ručně z aktuálně kalibrovaného měřícího systému. Data z dojírenského systému byla stažena z programu Farmsoft, který vybrané farmy využívají k řízení stáda. Srovnání proběhlo u 90 dojnic, kdy od každé byly zhodnoceny 3 laktace. Rozdílnost dat ze systému dojíren a z KU byla potvrzena na jedné ze tří farem, a to s více než 5% pravděpodobností. Průměrná diference mezi nádoji byla 4,2 kg, přičemž maximální odchylka dosáhla hodnoty 54,1 kg. Důvody těchto odchylek mohou být nevhodná identifikační zařízení dojnic, špatná konfigurace odlišných technologií dojírenských systémů a programů v počítači či méně spolehlivá technologie dojírenských systémů. Doporučen je další výzkum možných příčin špatné identifikace dojnic a pořízení inovativních technologií pro identifikaci zvířat.