Celková změna podnebí ve střední Evropě přináší do České republiky každoročně vlny veder spojené s nedostatečným a nepravidelným srážkovým úhrnem. Dojnice bývají proti tropickým teplotám nejvíce zranitelné, protože jejich organismus se nedokáže se zvýšenými teplotami vyrovnat. Krávy mívají nižší užitkovost a podléhají různým onemocněním. V boji proti nemocem, podpoře zdravotního stavu a odolnosti proti nepříznivému klimatu lze využít vlastnost resilienci dojnic. Resilience je částečně podmíněna genetickou složkou a lze ji využít jako novou vlastnost ve šlechtění dojeného skotu. Jedná se o schopnost odolávat, nebo být minimálně zasažen před krátkodobými rušivými vlivy, případně se po jejich odeznění co nejrychleji vrátit do původního stavu. Tyto vlivy lze rozdělit dle rozsahu působení na makro a mikroprotřeďové, nebo dle charakteru na psychické a fyzické vlivy. V chovatelské praxi se krávy se zvýšenou odolností nazývají jako „neviditelné krávy“, které nevyžadují mnoho pozornosti zootechnika. Indikátor míry resilience doposud nebyl zaveden, ale mohlo by se jednat o denní nádoj, příjem krmiva, nebo projevy chování. Především je důležité sledovat velikost odchylky krav s resilientními genotypy a rychlost zotavení po odeznění stresorů. Několik studií prokázaly genetické vazby mezi indikátory resilience a různými onemocněními. Jako indikátory zde sloužily variabilita v denním nádoji, produkci mléčných složek a počtu kroků. Bylo prokázáno, že nižší variabilita v těchto ukazatelích je spojena s nižším výskytem onemocnění paznehtů, metabolických onemocnění a klinických mastitid společně s vyšším příjmem krmiva spojeným a optimální tělesnou kondicí. Výsledky současných studií ukazují, že šlechtění podporující resilienci dojnic má potenciálně příznivý dopad, jež by v konečném důsledku mohl přinést vyšší konkurence schopnost českých chovatelů oproti zahraničnímu trhu.