Živočišná výroba je v posledních letech pod rostoucím tlakem kvůli negativním dopadům na životní prostředí. Problémem jsou emise skleníkových plynů, znečištění vod a půdy, spotřeba zdrojů, mizející genetická diverzita, špatné životní podmínky zvířat, zoonotická onemocnění lidí, horší zdravotní stav lidské populace vlivem nadměrné konzumace živočišných produktů, nebo nárůst antimikrobiální rezistence. Společenská situace ovlivňuje formulaci chovných cílů, které se více zaměřují na vlastnosti spojené s efektivitou a udržitelností odvětví. Za nejvýznamnější jsou považovány tři komplexy znaků: (1) účinné využití energie, živin a environmentálních zdrojů, (2) znaky zdraví a odolnosti a (3) pohoda zvířat. Klíčovou roli při definování a měření nových fenotypů mají moderní technologie, senzory a schopnost zpracovat stále větší objemy dat. Na našem pracovišti VÚŽV se dlouhodobě zabýváme hodnocením zdravotních znaků dojnic, které přímo souvisejí s celkovou odolností – resiliencí zvířat. Resilience byla definována jako schopnost odolávat nebo být jen minimálně zasažen rušivými vlivy prostředí, a po jejich odeznění se rychle vrátit do stavu, který jejich působení předcházel. Jako indikátory resilience byly navrženy odchylky denního nádoje od očekávané, optimální úrovně užitkovosti. Přirozený logaritmus stejně jako autokorelace odchylek jsou dědivé a zároveň příznivě geneticky korelované s lepším zdravím vemene a paznehtů, nižším výskytem ketózy, lepší plodností, dlouhověkostí, tělesnou kondicí a vyšším příjmem sušiny. V rámci přípravy hodnocení resilience jsme se zaměřili na posouzení příčin vyřazování dojnic v ČR. Zjistili jsme, že příčiny jsou podobné u obou nejpočetnějších plemen – holštýnského (H) i českého strakatého (C). U obou byly nejčastější (> 70 %) zdravotní důvody následované poruchami plodnosti (≥ 20 %). Pro nejčastější specifikované příčiny vyřazení (těžký porod TP, nemoci vemene V, poruchy plodnosti PP) byly spočteny genetické parametry, které ukázaly nízkou genetickou složku charakterizovanou koeficientem dědivosti 0,01 (TP a V) a 0,02 (PP). Plemenné hodnoty býků s více než 100 dcerami byly korelovány s jejich plemennými hodnotami pro znaky zdraví s cílem přiblížit genetickou vazbu mezi vlastnostmi. Nejvyšší korelace (0,29) byla zjištěna mezi vyřazením pro nemoci vemene a náchylností ke klinické mastitidě, dále mezi vyřazením z důvodu těžkého porodu a náchylností k zadržení placenty a metritidě (0,10), a nakonec mezi vyřazením pro poruchy plodnosti a náchylností k zadržení placenty. Vysoký podíl krav vyřazovaných ze zdravotních důvodů ukazuje na významný potenciál šlechtění zaměřeného na zlepšení zdraví a odolnosti, a jeho přínos ke zlepšení udržitelnosti a efektivity chovu dojnic v ČR.