Jedním z hlavních znaků moderního zemědělství je enormní zvýšení užitkovosti hospodářských zvířat se záporným dopadem na plodnost a zdravotní stav. Genomické metody šlechtění v kombinaci se selekčními indexy mohou být využity k posílení vlastností, které utrpěly jednostranným selekčním tlakem. Zavedení účinnost krmiva do šlechtění je jedním z mezníků v novodobém šlechtění dojeného skotu. Ukazatel, který postihne rozdíly v metabolismu dojnic a je použitelný pro šlechtění na účinnost krmiva, je zbytkový příjem krmiva. Ten je nezávislý na velikosti těla i výši užitkovosti a představuje rozdíly mezi dojnicemi v základních metabolických procesech. Stanovení účinnost krmiva u jednotlivé krávy je spojeno s měřením její spotřeby krmiva vyžadujícím individuální krmné boxy s elektronickou identifikací krávy a zaznamenáváním hmotnosti krmiva. Při skupinovém krmení krav na produkčních farmách není tento pracovně i finančně nákladný postup realizovatelný. Proto se hledají levnější postupy pro měření příjmu krmiva či stanovení vlastností přímo spojených s účinností krmiva. Jednou z možností je využití infračervené spektrometrie mléka jako prediktoru pro krávy v kontrole užitkovosti. V případě získání fenotypů pro znaky účinnosti krmiva na základě spektrometrie mléka je možné použít genomický přístup k odhadu genomických plemenných hodnot. Genomický přístup umožňuje použít podsoubor zvířat s fenotypy pro znaky účinnosti krmiva a genotypovaných zvířat jako zástupců celé populace a získat plemenné hodnoty pro zbytek populace.