Sociální postavení má zásadní vliv na reprodukční zdatnost celé řady druhů savců. Mechanizmy, které ovlivňují sociální postavení samic, byly doposud většinou opomíjeny. Proto jsme v průběhu pěti sezón studovali možný vliv laktace, věku, tělesné hmotnosti a vybraných pohlavních hormonů (testosteronu [T], estradiolu [E2], progesteronu [P], folitropinu [FSH] a lutropinu [LH]) na sociální postavení 33 samic jelena evropského (Cervus elaphus; VÚŽV Podlesko). Získali jsme záznamy od 84 kojících a 15 nekojících samic. Sociální postavení samice bylo stanoveno pomocí tzv. „Davidova skóre“ (David 1987, Biometrika 74: 432). Předpokládali jsme, že sociální postavení bude vyšší: (1) u kojících než u nekojících samic; (2) u starších než u mladších samic; (3) u těžších než u lehčích samic; a (4) u samic s vyššími hladinami pohlavních hormonů. Jak jsme očekávali, (1) kojící samice byly více dominantní než nekojící samice (kojící: 7,53 ± 4,68; nekojící: -41,67 ± 13,11; p < 0,0001), a (2) sociální postavení samic se zvyšovalo s jejich věkem (kojící: p < 0,0001; nekojící: p < 0,03). Tělesná hmotnost samice neměla vliv (NS). Neprokázali jsme ani očekávaný pozitivní vliv pohlavních hormonů: (a) sociální postavení kojících samic se zvyšovalo se snižující se hladinou T (p < 0,01); zatímco (b) sociální postavení nekojících samic se zvyšovalo se snižující se hladinou LH (p < 0,01). Také jsme zjistili, že s rostoucím věkem se hladina T kojících samic snižovala (p < 0,0001) a hladina LH nekojících samic zůstala nezměněná (NS). Laktace a věk tudíž hrají klíčovou roli v sociálních vztazích samic jelena evropského. Obecně uznávaný předpoklad pozitivního vlivu pohlavních hormonů, včetně T, na sociální dominanci samic savců jsme však nepotvrdili. Sociální postavení má zásadní vliv na reprodukční fitness celé řady druhů savců. Mechanizmy, které ovlivňují sociální postavení samic, byly doposud většinou opomíjeny. Proto jsme v průběhu pěti sezón studovali možný vliv laktace, věku, tělesné hmotnosti a vybraných pohlavních hormonů (testosteronu [T], estradiolu [E2], progesteronu [P], folitropinu [FSH] a lutropinu [LH]) na sociální postavení 33 samic jelena evropského (Cervus elaphus; VÚŽV Podlesko). Získali jsme záznamy od 84 kojících a 15 nekojících samic. Sociální postavení samice bylo stanoveno pomocí tzv. „Davidova skóre“ (David 1987, Biometrika 74: 432). Předpokládali jsme, že sociální postavení bude vyšší: (1) u kojících než u nekojících samic; (2) u starších než u mladších samic; (3) u těžších než u lehčích samic; a (4) u samic s vyššími hladinami pohlavních hormonů. Jak jsme očekávali, (1) kojící samice byly více dominantní než nekojící samice (kojící: 7,53 ± 4,68; nekojící: -41,67 ± 13,11; p < 0,0001), a (2) sociální postavení samic se zvyšovalo s jejich věkem (kojící: p < 0,0001; nekojící: p < 0,03). Tělesná hmotnost samice neměla vliv (NS). Neprokázali jsme ani očekávaný pozitivní vliv pohlavních hormonů: (a) sociální postavení kojících samic se zvyšovalo se snižující se hladinou T (p < 0,01); zatímco (b) sociální postavení nekojících samic se zvyšovalo se snižující se hladinou LH (p < 0,01). Pokles hladin hormonů s rostoucí dominancí samic mohl být způsoben endokrinní regulací motivace k dosažení vyššího sociálního postavení ve skupině. Také jsme zjistili, že s rostoucím věkem se hladina T kojících samic snižovala (p < 0,0001) a hladina LH nekojících samic zůstala nezměněná (NS). Laktace a věk tudíž hrají klíčovou roli v sociálních vztazích samic jelena evropského. Obecně uznávaný předpoklad pozitivního vlivu pohlavních hormonů na sociální dominanci samic savců jsme však nepotvrdili.