Neprokázal se vliv uskladnění inseminační dávky na březost (p-hodnota > 0,05). Úspěšnost zabřezávání v případě mraženého spermatu byla 52 %, u chlazeného spermatu pouze o 6 % vyšší, tedy 58 %. Z výsledků vyplývá, že při správném postupu chovatele lze dosáhnout podobné úspěšnosti chlazeným a mraženým spermatem. Při aplikaci mražené dávky se provádělo více sonografických vyšetření k přesné detekci ovulace v porovnání s aplikací chlazené inseminační dávky. Z výsledků vyplývá, že bylo dosaženo téměř stejného procenta zabřezávání u obou typů uskladnění spermatu i přes zjištění jiných autorů WATSON (2000), AMANN a PICKETT (1987), VIDAMENT a kol. (1997), že mražená inseminační dávka má zhoršené oplozovací schopnosti v porovnání s chlazenou. Při sledování věku u zabřezlých a nezabřezlých klisen na první říji nebyl zaznamenán statisticky průkazný rozdíl (p-hodnota > 0,05). Průměrný věk klisen, které nezabřezly, byl 10 let (n = 19), devítileté klisny problémy se zabřezáváním neměly (n = 30). I v tomto případě působení chovatele eliminovalo v literatuře zmiňovaný negativní vliv věku na úspěšnost zabřezávání.Ani v případě intervalu mezi ovulací a inseminací nebyl prokázán vliv tohoto faktoru na zabřezávání. Větší interval mezi ovulací a inseminací mraženým spermatem byl zaznamenán u zabřezlých klisen (3,25 hod) v porovnání s klisnami, které nezabřezly (2,50 hod). Rozdíl byl však v průměru pouze 0,75 hod a nebyl statisticky průkazný (p-hodnota = 0,32). V případě využití chlazeného spermatu k inseminaci měly zabřezlé klisny v průměru interval mezi inseminací a ovulací 38,88 hodin a ty, které nezabřezly, 35 hodin. Průměrný rozdíl 3,88 hodiny v délce intervalu mezi inseminací a ovulací nebyl prokázán jako statisticky významný u zabřezlých a nezabřezlých klisen (p-hodnota = 0,39). V rámci sledování však žádný časový interval nepřesahoval doporučenou délku.