Cílem práce bylo ověřit, zda negativní energetická bilance matek (NEB) v období zabřeznutí může ovlivňovat nástup pohlavních funkcí u jejich dcer. Bylo hodnoceno celkem 44 jalovic českého strakatého i holštýnského plemene a jejich matek. Statisticky nebyly prokázány rozdíly ve věku při nástupu první říje a první pravidelné říje u jalovic, jejichž matky se během časné laktace dostaly, nebo nedostaly do NEB. Tendenci k nižšímu věku při nástupu puberty ale vykazovaly jalovice, jejichž matky nebyly v NEB. Bude proto nezbytné ověřit tyto výsledky na vyšším počtu zvířat v provozním sledování.