Hlavním cílem chovu prasnic je ekonomicky vyrovnaná produkce selat. Produktivita stáda je nejčastěji vyjádřena počtem odstavených selat na prasnici za rok.. Z hlediska prosperity selat je nejdůležitější období v době porodu a následné laktace prasnic.Chov prasnic těsně před porodem, v období porodu a do odstavu selat je ve velké míře realizován v konvenčních porodních klecích, které byly zaváděny v padesátých letech minulého století. V podmínkách Evropské unie se v současné době v těchto systémech rodí 90 % selat. Ač jsou tyto systémy považovány za ekonomicky vysoce efektivní (nižší mortalita selat, úspora prostoru, vyšší zoohygiena, efektivnost pracovních postupů), tak je tento systém problematický z hlediska welfare prasnic a vyvolává společenské obavy o dobré životní podmínky zvířat související s omezením pohybu prasnic a výrazným snížením přirozeného chování.Proto byly vyvinuty nové alternativy v ustájení rodících a kojících prasnic a neustále dochází k vývoji dalších.Cílem metodiky bylo analyzovat reprodukční užitkovost prasnic, ztráty a růst selat do odstavu ve třech různých systémech ustájení na porodně. Jmenovitě v konvenčních porodních klecích, v kotcích s dočasnou fixací a volném systému, který umožňuje hnízdění. Dále bylo cílem ekonomické zhodnocení sledovaných systémů.