V pokuse provedeném ve VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves byly porovnány dvě strategie řízení sucho­stojného období. Tradiční strategie doby stání na sucho 60 dnů a zkrmování suchostojné krmné dávky (KD), s přídavkem jádra v posledních třech týdnech březosti, byla porovnána se strategií zkrácené doby stání na sucho 35 dnů a zkrmování laktační krmné dávky v průběhu celého období březosti. Článek pojednává o vlivu této zkrácené doby stání na sucho a krmné dávky, podávané zvířatům, na zdraví a užitkovost dojnic a zaměřuje se především na koncentraci metabolitů bachorové tekutiny a krevní plazmy. V důsledku přechodu na suchostojnou KD s vysokým podílem balastních látek došlo u dojnic k poklesu příjmu sušiny KD; po porodu a přechodu na laktační KD byl rozdíl mezi skupinami neprůkaz-ný. Dále experiment neprokázal snížení mléčné produkce v důsledku zkrácení suchostojné periody. S ohledem na hodnoty ukazatelů bachorové tekutiny a krevní plazmy lze konstatovat, že rozdíly mezi skupinami byly způsobeny hlavně složením KD pokusných zvířat.