Cílem této studie bylo vyhodnotit vliv párového systému ustájení na denní časový režim telat, jejich užitkovost a welfare. Analyzovali jsme 24hodinové cykly základních denních aktivit 20 telat ustájených v přístřešku ve dvou různých systémech (individuálně, párově) na jedné farmě v průběhu období mléčné výživy. Jednotlivé prvky chování byly vyhodnoceny neparametrickým testem (Kruskal-Wallisovou ANOVOU), kvantitativní parametry (živá hmotnost, průměrný denní přírůstek) pomocí F-testu a párového t-testu v programovém balíčku Statistica 9. Na základě výsledků sledování je možné konstatovat, že telata ustájená v páru dosahovala vyšší úroveň welfare v důsledku možnosti realizace širší škály přirozených projevů chování. Telata ustájená v páru byla aktivnější (o 3,6 %) a trávila mnohem delší čas příjmem starteru (o 1,0 %) v porovnání s individuálně ustájenými telaty, která naproti tomu trávila více času ležením (o 2,3 %). Z pohledu výskytu negativních projevů chování byla u párově ustájených telat zjištěna vyšší frekvence sání ostatních jedinců ve skupině (o 1,1 %), naproti tomu individuálně ustájená telata měla vyšší frekvenci olizování povrchů boxů, výběhů a věder (o 1,6 %). Mezi jednotlivými systémy ustájení nebyl prokázán statisticky významný rozdíl ani v živé hmotnosti, ani v průměrných denních přírůstcích.