Cíly předkládaných studií bylo zkoumat efekty působící během připouštěcího období, vybrat vhodný model pro odhad genetických parametrů a tyto odhadnout pro četnost vrhu u tří plemen ovcí. Komponenty rozptylu a genetické parametry byly odhadnuty metodou BLUP animal model s opakovatelností. Základní modelová rovnice obsahovala pevný efekt věk bahnice a náhodné efekty stádo-rok-období, trvalé prostředí a přímý genetický aditivní efekt jedince. Rozšířené modely dále obsahovaly kombinace efektů spojených s připouštěcím obdobím (skupina bahnic přiřazená jednomu plemeníkovi – harém, aditivní genetický efekt plemeníka a trvalé prostředí). Efekt plemenného berana se pohyboval v rozmezí mezi 0,01 – 0,02 fenotypové variance u šumavské ovce; 0,05 – 0,10 u romanovské ovce a 0,04 – 0,05 u ovcí plemene suffolk. Zařazení efektů spojených s připouštěcím obdobím do modelu snížilo DIC informační kritérium, což znamená, že tyto modely lépe vyhovují pro odhady genetických parametrů než model základní. Výsledky předložených studií ukazují, že berani, jakožto otcové výsledných vrhů, mají sice malý, ale prokazatelný vliv na počet narozených jehňat. Odhady genetických parametrů naznačují, že selekce podle „paternálních“ plemenných hodnot by mohla být dalším selekčním kritériem, jak zlepšit četnost vrhu u ovcí.