Cílem bylo porovnat skutečnou aerobní stabilitu siláží, stanovenou v reálných podmínkách přímo v silážním žlabu, s aerobní stabilitou naměřenou v laboratoři za standardních podmínek. Silážovaná řezanka byla před zahájením fermentace zakryta transparentní fólií a černobílou plachtou, která byla zatížena po celém povrchu pneumatikami. Průběh teplot byl výrazně odlišný u siláží pod plachtou, po odhrnutí plachty a v laboratorních podmínkách. Rozdíly v průběhu teplot byly i mezi hloubkami odběru siláže v hloubce pod povrchem 5 cm, 20 cm a 35 cm, i mezi siláží kukuřičnou a vojtěškovou. Úměrně s narůstající dobou působení kyslíku se zvyšovaly hodnoty pH, kyselosti vodního výluhu a obsahu kyselin, a naopak se zvyšovaly teploty a obsahy čpavkového dusíku. V reálných podmínkách přímo v silážním žlabu byla aerobní stabilita ovlivněna natolik, že se výrazně lišila od stability zjištěné standardní metodou v laboratoři.