Časný odstav králíčat umožňuje přísun krmiv splňujících rozdílné požadavky na výživu samic v laktaci a mláďat (Pascual, 2001; Kovács et al., 2012). Významným důvodem aplikace časné restrikce je omezení trávicích obtíží, které se objevují v období okolo odstavu, kdy mláďata přecházejí na pevná krmiva (Maertens a De Groote, 1990; Di Meo et al, 2007). Restrikce krmiva má příznivý vliv na spotřebu a konverzi krmiva (Di Meo et al., 2007; Gidenne et al., 2009) a rovněž snižuje množství tuku v jatečném trupu (Gondret et al., 2000; Tůmová et al., 2007). Z hlediska kompenzace růstu je nejpříznivější krátkodobá, časná restrikce. Gidenne et al. (2009) uvádějí snížení přírůstku o 0,5 g na každé procento restrikce. Nicméně, v době realimentace, kdy jsou králíci krmeni opět ad libitum je pozorován kompenzační růst. Restrikce krmiva a následné kompenzační období pravděpodobně mají vliv na vývoj vnitřních orgánů. Vyšší hmotnost jater u restringovaných králíků popsali Perrier a Ouhayoun (1996). Naproti tomu Tůmová et al. (2003) nebo Oliveira et al. (2012) uvádějí, že hmotnost jater ani ledvin nebyla kvantitativní restrikcí ovlivněna. Popsané práce se ovšem zabývají vlivem restrikce krmiva u králíků s běžnou dobou odstavu v 35 dnech a vliv restrikce v kombinaci s časným odstavem králíčat nebyl v literatuře dosud popsán.