Cílem experimentu se silážováním kukuřice, sklízené při téměř ideálním obsahu sušiny, bylo zjistit vliv použití silážních přípravků na snížení ztrát sušiny v průběhu fermentace a ztrát aerobní degradací po otevření sila. Testovány byly vybrané silážní přípravky, biologický, chemický a jejich kombinace. Kontrola byla bez přípravku. U každého varianty byla testována účinnost dvou aplikačních dávek. Silážovaná píce se dusala do speciálních pytlů, které byly následně vloženy do siláže na 14 měsíců. Aerobní stabilita po otevření siláží byla měřena 7 dnů. Po celou dobu byla měřena teplota speciálními čidly. Ztráty sušiny byly měřeny vážením vzorků na začátku a po ukončení dané doby sledování. Ztráty fermentací u kukuřičných siláží byly v průměru 3,94 % sušiny. Vyšší ztráty byly u kontroly bez přípravku (5,53 %) a varianty s inokulantem (4,45 %) než u jiných variant, ale nebyly významné. Ztráty aerobní degradací byly v průměru 0,94 % sušiny. U kontroly a varianty s inokulantem byl rychlejší nástup aerobní degradace, u ostatních variant bylo zvyšování teploty postupné. Teplota vyšší než 2 oC, což je kritérium pro aerobní stabilitu, nastala u kontroly za 55 hodin, u varianty s inokulantem za 24 hodin a s kyselinou citronovou v 10% koncentraci za 113 hodin.