Cílem pokusů s konzervací řízků z cukrové řepy bylo zjistit, jaký vliv na výživnou hodnotu má zpoždění (tři dny) při jejich silážování. Z důvodu potvrzení opakovatelnosti byly založeny dva pokusy se stejnou metodikou, ale s jinými vstupy (jiné řízky). Třídenní prodleva v silážování nebyla sice ještě tak velká, aby byly plně prokázány negativní vlivy na obsahy živin, avšak v jednom nebo druhém experimentu byly u řízků vychladlých (cca 22 °C) některé hodnoty průkazně horší než u řízků čerstvých, ještě teplých (cca 48 °C). Významně se u vychladlých řízků ve srovnání s teplými snížil obsah pektinu. Prodlení se silážováním v délce tří dnů se také projevilo na zvýšení počtu živých kolonií plísní a kvasinek. Pro praxi vyplývá doporučení cukrovarské řízky za účelem silážování konzervovat co možná nejdříve, nejlépe když jsou ještě teplé, nejdéle s prodlevou ne delší než tři dny.