Publikace poskytuje základní informace o zoohygieně chovu zvířat v záchranných stanicích. Autoři se ve stručnosti věnují legislativě, která přímo souvisí s činností záchranných stanic. Dále je pozornost zaměřena na definování vlastního pojmu welfare včetně problémů se zabezpečením pohody zvířat a významu vlivu obohaceného prostředí pro zvířata v záchranných stanicích. Stěžejní částí publikace tvoří problematika zoohygieny chovu zvířat v záchranných stanicích. Chovné prostředí má zásadní vliv na organismus handicapovaných zvířat; proto kniha řeší otázky vlivu mikroklimatických faktorů, které ovlivňují tepelnou pohodu organismu (teplota, relativní vlhkost a rychlost proudění vzduchu) a dalších abiotických (osvětlení, hluk barometrický tlak, chemické složení vzduchu) a biotických (prašnost a mikrobiální kontaminace) ukazatelů kvality chovného prostředí, které ovlivňují zdraví a welfare zvířat. Obsahem dalších kapitol jsou požadavky na prostor (minimální velikost) a jeho vybavení u vybraných druhů hendikepovaných zvířat a asanační opatření včetně pracovních postupů sanitace (mechanická očista, mytí, dezinfekce, dezinsekce a deratizace). Účinná sanitace chovného prostředí je základem prevence zavlečení a šíření původců onemocnění v záchranných stanicích (biosekurity). Publikace je doplněna přehledem základních pojmů nejen z oblasti chovu volně žijících zvířat, ale i zvířat v zájmových chovech, záchranných stanicích, v útulcích pro zvířata, v zookoutcích a zoologických zahradách.