V souvislosti s neumenšujícími se problémy s přemnoženými prasaty divokými jsme podnikli sondu do chování a názorů těch, kteří prostřednictvím vykonávání práva lovu mají hrát v regulaci populace černé zvěře hlavní roli, myslivců. Populace myslivců v ČR řídne a stárne, vázne i přenos vědecky podložených poznatků do myslivecké praxe. Tyto poznatky jsou často v rozporu s tradičními postupy a myslivci se s nimi proto neztotožňují. Podle německého vzoru (pro srovnání v mezinárodním kontextu) byl zpracován rozsáhlý dotazník, v němž myslivci odpovídali na otázky týkající se chování, životních strategií prasat a účinnosti mysliveckých zásahů v ČR. Dotazník byl elektronicky rozeslán mysliveckým sdružením. Z 389 respondentů reprezentujících všechny kraje ČR bylo 70,2 % přesvědčeno, že loví dostatečné počty pro kontrolu populace, zatímco pouhých 18,2 % si uvědomovalo nedostatečný lov. Nejoptimističtější skupinou byli bohužel myslivečtí hospodáři (75,7 %), kteří mají nastavování loveckých strategií v popisu práce a tristního stavu by si měli být vědomi. Méně než 5 % myslivců uvedlo, že ulovili v rámci celého mysliveckého spolku nad 75 % populace prasat divokých v dané oblasti (tj. dosáhli intenzity lovu směřující k redukci populace). Výzkumy prokazují, že pro účinnou regulaci populace je nutné lovit jak selata (do věku čtyř měsíců), tak dospělé bachyně. Myslivci však toto přesvědčení zjevně nesdílejí, neboť pouze 19,5 % respondentů byla ochotna obě tyto věkové skupiny lovit. Naopak téměř třetina respondentů (31,7 %) nebyla ochotna lovit ani selata, ani bachyně. Ochota lovit jen jednu kategorii nebyla statisticky symetrická (S(3) = 25,67, P < 0.0001, Bowkerův test symetrie). Myslivci deklarující ochotu lovit jen jednu z kategorií byli ochotnější lovit bachyně (17,4 %) než selata (5,5 %), zřejmě z důvodu obtížnějšího lovu s malou výtěžností v případě selat. Zbývajících 25,9 % respondentů uvedlo, že neví. Ze získaných dat vyplývá, že myslivci si jsou důležitosti snížení počtu prasat divokých vědomi, nejsou ale příliš ochotni či schopni změnit tradiční způsoby lovu a zvýšit intenzitu lovu (například možnost využití velmi efektivních skupinových pastí nezmínil jako spásné řešení žádný z respondentů). Funkční regulace počtů prasat divokých vyžaduje nejen nové strategie managementu chovu a lovu na základě moderních poznatků, ale i zajistit, aby tyto postupy přijala za vlastní tradicí zatížená populace myslivců.