V posledních letech se rozvíjí nové způsoby technologie sklizně kukuřice, z kterých je získávána hmota s různými parametry, kdy je v závislosti na technologii odlišná teoretická délka řezanky, s různým stupněm a způsobem narušení nejen zrna, ale celé rostliny pomocí mačkacích válců různé konstrukce. V našich experimentech jsme se zaměřili na porovnání nových technologií s technologií klasickou, a to zejména z pohledu kvality narušení zrna, kvality fermentačního procesu, posouzení struktury, a s tím související fyzikálně efektivní vlákninou (peNDF), a dále také možné ovlivnění stravitelnosti. Nové technologie zpracování kukuřice na siláž mají průkazný pozitivní vliv na stupeň narušení zrna. Kvalitnější narušení řezanky se projevilo také na zvýšení celkové stravitelnosti živin, zejména sušiny a vlákniny. Zvýšení stravitelnosti vede také ke zvýšení obsahu NEL, a tím i ke zvýšení produkčního potenciálu siláže. Potenciál pro zvýšení fyzikálně efektivní vlákniny má metoda Shredlage. Žádná z nových metod nezhoršovala parametry fermentace siláží ani aerobní stabilitu siláží.