Cílem práce bylo zjištění vlivu snížení ustájovací plochy skupinové boudy na růst a zdraví telat v období mléčné výživy. Sledování se uskutečnilo v jednom chovu u 36 býčků umístěných bezprostředně po porodu do venkovních individuálních boxů. Ve věku 31 dní bylo 16 býčků přesunuto do skupinových bud po čtyřech s ustájovací plochou na jedno tele 2,9 m2 (kontrolní skupina), resp. 20 býčků po pěti s ustájovací plochou na jedno tele 2,3 m2 (pokusná skupina). Výživa, napájení i nastýlání bylo u všech býčků shodné. Sledované kvalitativní (jednotlivé prvky chování, výskyt průjmových a respiračních onemocnění) a kvantitativní parametry (živá hmotnost, přírůstek hmotnosti, spotřeba starteru, první výskyt onemocnění, délka onemocnění, počet epizod průjmových onemocnění) byly vyhodnoceny v programu TIBCO Statistika. Z výsledků vyplývá, že býčci ustájeni ve skupinové boudě po pěti měli nesignifikantně nižší živou hmotnost při odstavu v 60.dnech (o -2,2 kg), nižší přírůstek hmotnosti (o -0,6 kg) a signifikantně (p < 0,01) nižší spotřebu starteru (o -14,4 kg) za 60 dní odchovu v porovnání s býčky ustájenými po čtyřech. Frekvence výskytu průjmových onemocnění byla u obou skupin shodná. Frekvence výskytu respiračních onemocnění byla nesignifikantně vyšší (o +10,0 %) u býčků ustájených ve venkovní skupinové boudě po pěti.